Adam Lambert Interview (HOT FM’s HOT BREAKFAST)

Rozhovor Adama s novináři a moderátory rádia v Singapuru.

Na začátku jsou záběry z Adamova příletu do Singapuru. Tisková konference začíná na 2:08
Na 2:09 přichází Adam a vítá se se všemi – “Ahoj všichni!” … “WOW, my jsme všichni v tomhle malém pokoji dohromady.”
Přítomní novináři se Adamovi představí a rozhovor může začít.

A: 2:26 “Ahoj, jste připraveni? Je to párty.”
Někdo podotkne, že Adam vypadá skvěle a on poděkuje a řekne, že “energie dělá hodně”.

A: 2:40 “Kdo chce začít?”

2:50 Otázka – “Hodně jsi už dosáhl a jsi velmi mladý. Je tady nějaký sen, který si přeješ aby se Ti splnil teď?”
A: “Chci pokračovat v tomhle oboru. A možná by tam mohlo být něco jako natáčení, jako film nebo pro televizi.

O: “O jaké roli sníš?”
A: “O jaké roli sním? No já nevím, možná něco zábavného, možná komedie.”

O: “Upír?”
A: Nu, myslím, že upír by v tomhle moc nefungoval.”

O: “Takže komedie.”
A: “Možná komedie… no a možná nějaká upírská show. To by mohlo být dobré. Jinak, ‚True Blood‚ (seriál, pozn. př.), to je zábavné. Tak…
… Nevím… Něco s natáčením (za kamerou) by bylo fajn. Chtěl bych možná dělat nějaký design, myslím, že práce za scénou je taky zábavná… možná něco s módou nebo možná jako režisér. Já nevím, uvidíme…”

O: “ Budeš někdy dělat muzikál?”
A: “Rád bych dělal muzikál. Jo. Filmový muzikál by byl pravděpodobně ten nejpravděpodobnější první krok v tomhle. Pokud mně někdo obsadí.”

O: “Jaký druh muzikálu bys rád dělal?”
A: “Nevím. Nevím, jaký druh filmů se točí v těchto dnech. Musel bych to zjistit.”
Dotaz o Les Miserables, nad kterým Adam nejdříve mávne rukou, že o tom nechce mluvit, ale pak řekne že:

“Tam je vždycky několik různých názorů. A když někdy řeknete nějakou kritiku, něco co vidí jinak než ten autor, lidi se mohou urazit. Ale, víte, já nechci někoho osobně urazit, když s něčím vyjádřím svůj nesouhlas. Já bych prostě o tom rád diskutoval. Myslím mluvit o tom, prožívat to (tu diskusi), i být trochu kritický, i když v přátelském duchu. Je to opravdu dobré pro mozek, ducha a dobré pro umění. Je dobré mít přesvědčivé názory.”

O: “Díváš se na Americký Idol?”
A: “Trochu jsem se díval, když jsem byl doma. Ale teď je to trochu obtížné. Jede to tady v televizi? (“Ano” – odpověď z publika) Wow, teď když to vím, můžu se dívat. V poslední době jsem se hodně přesouval na různá místa, takže jsem minul několik epizod, ale snažím se být s tím v kontaktu on-line a jedna věc, které jsem si všimnul, když jsem viděl skupinu 40 vybraných účastníků je, že je to letos hodně rozmanité (soutěžící, pozn. př.). A co je tak nějak hezké a pokrokové, že oni je neoznačují, jako že by je přímo zařazovali, což si myslím, že je velmi decentní, takže, já se těším co nám ta show přinese.”

O: “Byl jsi vždycky tak sebejistý a přesvědčený o své identitě?”
A: “Ne… no… ano a ne. Myslím, když vystupuješ, děláš třeba divadlo, tak si musíš tak nějak nasadit masku pro tu show, je to součást toho vystoupení, že jdeš na pódium a jsi jako: Mám to, je to OK. Pod tím vším jsem měl vždycky pochybnosti. Pořád nějaké mám, osobně. Myslím, část toho co dělám je, že se snažím inspirovat lidi a snažím se udělat lidi silnější a schopnější a sexy, ale je to něco co ukazuji navenek. Uvnitř mám své obavy a problémy se svým vzhledem… jako každý. Když jsem byl dítě, teenager, nebyl jsem tak sebevědomý jako jsem teď. Myslím si, že jsem definitivně na tom teď líp. Myslím, že zkušenosti člověka hodně naučí, vztahy taky hodně naučí, takže přátelé, rodina, lásky, tohle z tebe udělají to co jsi, myslím.

O: “Jaké jsou tvé rituály v zákulisí než jdeš na pódium?”
A: “Oh, nic moc divného. Neobětuji kůzlata než jdu na pódium (opět malá narážka na Lady Gaga – bylo to tady už při tiskovce v JAR :), pozn. př.). Piju čaj a je to mnohem víc vegetariánské v mém pojetí, když můžu tak trošku cvičím, abych si rozproudil krev, to je všechno. “

Na otázku o AI:  “Změnilo to pro mně všechno. Jsem vděčný za Idol. Dělal jsem divadlo a pak jsem se začal zajímat na nahrávání hudby, psaní mých vlastních věcí, začal jsem pracovat s několika textaři a producenty v LA a snažil jsem se dostat do téhle branže, mluvil jsem s lidmi a podával si žádosti a byl jsem odmítán, takže jsem zkoušel znovu. Naučil jsem se hodně o tom jak to funguje a tak nějak jsem přišel na to, že někdo jako já, tak odlišný, jako jsem byl já, ve 27, s divadlem jako mou minulostí, šance dostat smlouvu s velkým nahrávacím studiem byly opravdu malé. Takže jsem si říkal: Co můžu udělat, abych změnil mou situaci. A když byla slyšení pro Idol, bavil jsem se se svými přáteli a oni mi řekli: Tohle by asi bylo nejlepší dostat se tam, protože pak dostaneš prostor v televizi, což je obrovské a se všemi těmi lidmi a když ti lidi budou mít rádi co dělám, pak i nahrávací společnost možná bude mít ráda to co dělám. Protože, oni se vlastně hlavně zajímají o vydělávání peněz. Takže to vypadalo logické, dostat se tam. A samozřejmě to, že jsem v té branži teď po ty roky je dobré. Je to zajímavé, ale je to pro mně taky tak trochu stigma, to že jsem přišel ze soutěže talentu, z TV show, ne každý, kdo tam byl prošel úspěšně, stále na sobě pracuji a jsem velmi šťastný ohledně mého úspěchu a je to pro mně zadostiučinění. Ale samozřejmě, chci víc a je to pro mně výzva, dostat se z toho stínu, že jsem někdo z TV.”

O: “Mluvme o Trespassing”
A: “Ta myšlenka byla, že Trespassing je metafora o prolomení bariér, ochotě vzít to riziko mluvit o něčem, co není všem úplně vhod nebo mluvit o společnosti nebo o situaci, kterou ne všichni přijímají s otevřenou náručí, ale ty prostě musíš mít víru sám v sebe a musíš za tím jít a to je tak nějak pravda o mém životním stylu, o snaze dostat se do té branže, o tom riziku, které jsem podstoupil, když jsem šel na Idol a o některých mých projektech, které jsem v posledních několika letech dělal – to byly všechno výzvy. Takže ‘Trespassing’ je něco jako podaná ruka pro ostatní – Prostě… Jdi do toho! A doufejme také… má idea byla vyjádřit můj vděk mým přátelům. Protože i když jsme někdy velmi odlišní a jsme z různých částí světa, všichni procházíme stejnými věcmi, když to vezmeme v základu. Schopnost moci kontrolovat svůj život ti pomáhá přežít. Tohle je moje nové moto. Je to boj, je to cesta, ale snažím se.”

O: “Mluvme o módě.”
A: “Osobně neberu módu příliš seriozně a někdy si obleču i něco komického. Někdy vypadám šíleně a to je součást mého vyjadřování, toho co chci, jak chci být uvolněný, expresivní a možná také chci inspirovat někoho k úsměvu. Víte, ne všechno musí být ve smyslu: Oh, ano, vypadá fakt dobře. Víte, to je hudba a je to popová hudba ä já rád nosím nějaký šílený druh klobouku. Chci to, víte? Je to zábava.

O: “Otázka od fanouška. S jakým legračním nápisem jsi se setkal na koncertě?”
A: “Bylo to před několika dny a chvíli jsem na to zíral a přemýšlel jsem: O čem to je? Myslím, že tam byla nějaká chyba ve spellingu, ten fanoušek byl z Číny a myslím, že ten překlad mezi čínštinou a američtinou nebyl úplně správný a říkalo to něco o mé ‘glambulge’ (máte to tam i s obrázkem – 10:42, pozn. př.), což já… ahem… něco co vymysleli mí fanoušci, což… já nevím… hmmm, je zajímavé být předmětem takovýchto představ. (Adam je opravdu dobrý, když dokáže mluvit i o těchto věcech a zasmát se tomu. A tvářil se přitom tak roztomile. <333)”

O: “Otázka od fanynky. Když jsi vyrůstal a byl jsi při tom tak odlišný, jak jsi se s tím vyrovnával ve škole. Jestli Ti učitelé rozuměli, protože jsi byl odlišný. Protože jsi zřejmě procházel toutéž věcí, kterou prochází hodně dětí.”
A:”Já musím říct, moje situace nebyla tak hrozná. Neprošel jsem si těmi věcmi, o kterých tady slyším, že si přes ně musí projít některá děcka. Žil jsem v liberálnější oblasti v San Diego. Ale, středoškolské roky byly nepříjemné. Víte, byla to doba, kdy se člověk tělesně měnil, všechno procházelo změnou. Byl jsem tak nějak někdo, kdo se učí. Můj způsob vyrovnávání se s věcmi byl tak nějak odtáhnout se od lidí (být sám), což není to nejlepší. Když jsem byl starší na střední škole, tak jsem zjistil, že společnost lidí, komunita je velmi důležitá. A když děláš věci, které máš opravdu rád, máš šanci najít někoho, kdo to má taky rád a můžete si mezi sebou vytvořit pouto. A já jsem se zajímal o divadlo, fotografování… byl jsem ve studentské radě. U těchto věcí jsem se setkal s mnoha lidmi a vycházeli jsme spolu dobře. A bylo nám spolu dobře, protože jsme spolu mohli tvořit nové věci. O mé sexuální orientaci se na střední škole vědělo, ale nemluvili jsme o tom. Lidem, kteří byli kolem mně to nevadilo a nijak se o to nezajímali. Takže, najít tu správnou společnost lidí hodně pomáhá.”

O: “Zažil jsi kulturní šok, když jsi přišel do Asie?”
A: “Ne tentokrát. Chci říct, byl jsem tu několikrát a tento rok je speciálně o cestování. Byl jsem v hodně Číně a v Japonsku. Je to odlišné, je zajímavé, je to víc odlišné tady v Singapuru. Je to zajímavé, slyším tu víc angličtiny a počasí je opravdu hezké. Když jsi umělec, který pracuje pro nějakou nahrávací společnost, tak ona tě provede a tak nějak se o tebe stará, takže to není tak složité, jako kdybys tady byl sám o sobě. Někdy jídlo je velmi zajímavé a pak taky přijít na to, co v tom jídle je, pochopit jak se to dostalo odtamtud sem, jak moc msg do toho dali, to je někdy kulturní šok… nebo šok pro žaludek. Ale ne, mám se skvěle. A bez toho, že bych chtěl aby to znělo jako klišé, myslím si, že hudba lidi sbližuje a když sdílíte hudbu, myslím si, že ty rozdíly mezi kulturami se tím stírají. A myslím si, že pokud máte při rozhovoru s osobou oční kontakt a chováte se k ní hezky, pak to stírá jazykové bariéry. Víte, jako… úsměv a … víte co myslím, tak nějak… pak gestikulace a znázorňování a kreslení věcí ve vzduchu a tak podobně. Není to tak špatné.”

O: “Musíš dělat kompromisy mezi tím co chceš tvořit a co si žádá hudební průmysl?”
A: “Je to to rovnováze. Jedna z věcí, kterou umělec dělá je o tom aby tam byla integrita s jeho nápady a víte, být popovým umělcem, to je tak trochu o byznysu, tak to prostě je. Takže najít rovnováhu mezi tímhle je velmi důležité.”

O: “Jak to děláš, aby tam byla ta rovnováha?”
A: “Nevím, pokouším se na to přijít. To co má rád ohledně toho turné je, že to, co dělám na pódiu je čistě moje. Jsem to já a moje publikum, je to náš čas. Na rozdíl od desky nebo singlu, můj koncert je úplně mou vlastní vizí na sto procent.

Hot Breakfast X Exklusive:
Boy Thunder Adamovi řekne o jeho holce, se kterou se seznámil díky Adamovi (protože ona je Adamovou velkou fanynkou) a že jí chce požádat o ruku a poprosí Adama, aby mu s tím pomohl. A pak spolu udělají to foto, které vám je už určitě důvěrně známé.
A od 15:49 je tam ta žádost o ruku v přímém přenosu. Ona na tu otázku (“Vezmeš si mně?”) odpoví na 17:49. 😀

Omlouvám se, pokud je tam několik slov vynechaných nebo pozměněných. Nejsem profesionální překladatel a ono je někdy téměř nemožné, přeložit věci tak, aby to dávalo smysl a držet se při tom doslova toho, co autor v rozhovoru řekl. A taky, někdy prostě fakt neslyším, co Adam říká (i když málokdy, protože on naštěstí artikuluje velmi dobře).

Pokud byste k tomu rozhovoru měli jakoukoliv připomínku, dotaz nebo chtěli něco doplnit, napište to prosím do komentářů tady nebo na fb. Děkuji. 🙂