The Original High Is an Actual Pop Album

By 10.7.2015 12 července, 2015 překlady, THE ORIGINAL HIGH

The Original High Adama Lamberta je skutečné popové album

 

Překlad: @DrakulkaCZ

 

Po dvou LP, které ne zcela dostály jeho potenciálu, nachází Lambert spolupracovníky, kteří mu pomohou rozvinout jeho talent.

 

Adam Lambert, bývalý druhý v Americkém Idolu profilovaný jako glam-soft rocker, měl potíže, tak jako finalisté často mívají, nastavit si zvuk. Jeho poslední studiové album Trespassing si slabě pamatujeme díky jeho dvěma singlům: nezáživné mocné baladě „Better Than I Know Myself“ a energickému kousku šoumanství Bruna Marse „Never Close Our Eyes“. Nenadělaly toho moc v hitparádách ani vůbec nijak dobře nereprezentovalyi album. Abyste dostali lepší představu o této nevyrovnané nahrávce, musíte zrevidovat písničky jako „Kickin‘ In“, kterou spoluprodukoval Pharrell, nebo „Shady“ psanou ve spolupráci se Samem Sparro a Nilem Rodgersem: funky, sexy a celkem jakoby ze sedmdesátých let.

Žádná z nich nezní obzvláště neobyčejná, Pharrell – koneckonců – produkoval obří záběr popové muziky roku 2013, a Rodgers s dalšími umělci diskotékové éry se přesunul z legendy hudebních sesí pod markýzu pro nejlepších 40 hostů – ale podívejte se na datum. Trespassing vyšlo v roce 2012. Trespassing vyšlo celý rok pře všudypřítomným letním songem „Blurred Lines“ (*Robin Thicke) a „Get Lucky“ (*Daft Punk), no a taky před všemi od Maroon 5 po Eda Sheerana, kteří začali chrlit disko-funk. Vycházející pop umělci, kteří jsou zároveň na samém začátku kariéry, aby byli zařazeni do škatulky, a přílišní zelenáči, aby se nepohybovali moc na hraně, často nahrávají alba, která zní tak, jak předvídaly předchozí roky – od koketního retropopu „Yours Truly“ Ariany Grande až po ukřičené nekonvenční elektro od Icony Pop. Ukázalo se, že Adam Lambert byl se svým načasováním jen napřed.

Lambert od té doby vyměnil vydavatelství kvůli „tvůrčím rozdílům“ – což je eufemismus pro „tlak na vydání alba předělávek písní osmdesátých let“, což je jednak hnusný nápad a zároveň to nedosahuje Lambertových ambic. Zatímco Lambert má hlas – a nábožně oddanou fanouškovskou základnu – aby jel dál v po-Idolovské kariéře na Broadwayi a propůjčených kompilacích, jeho ambicí jsou hitparády – čím výše, tím lépe. Takže se nemůžeme divit, že první dvě nahrávky na The Original High vykreslují Lamberta jako špinavého Los Angelského  antihrdinu – snad imaginárně pohlavně zaměněného vypravěče jako je Lana Del Rey, kde „Bůh a James Dean“ honí „tehdejší léto v Hollywoodu“ („summer back in Hollywood“) – a nechme ho vyžívat se v sexu, drogách, elektronické taneční hudbě (EDM)a zvuku té chvíle. Překvapením není ani to, kdo je za to zodpovědný: nepotopitelný popový tahoun Max Martin a jeho chráněnec Shellback a v elektronické taneční hudbě relativní nováček Ali Payami. Ať si myslíte o Martinovi cokoliv – jeho první zápis s Lambertem „Whataya Want from Me“ byl secondhandový singl spoluautorky P!nk – na The Original High je požehnáním. Umožnil Adamovi nahrávat současné popové písně namísto datovaných silných balad.

Načasování je dokonalé. Lambertův zvuk pasuje přesně vedle funk-popových šoumanů jako Jason Derulo, Maroon 5, Nick Jonas a nově taky Max Martinem produkovaných The Weeknd, nemluvě o takových senzacích jako Sam Smith, Patrik Stump (*Fall Out Boy) a Bruno Mars. „Ghost Town“ nemá daleko k Aviciimu, „Another Lonely Night“ k „Latch“ od Disclosure. Často překonává sám sebe. Na hausem prolezlé „The Light“ Lambert převyšuje Brita Sama Smithe, aniž by použil Smithovskou vokální afektovanost. „Evil In The Night“ a spolupráce s Brianem Mayem „Lucy“ jsou tak přemrštěné – v dobrém – jako kterýkoliv z letošních singlů Fall Out Boy, aniž by museli samplovat The Munsters (*sitkomová předloha Adam‘s Family – původní hudební téma nesamplovali Fall Out Boy v písni Uma Thurman).

Nahrávky na albu Trespassing to všechno předznamenávaly – samozřejmě; když dovolíte malou prognózu, nahrávky na albu The Original High možná předznamenávají něco jiného. Ať je tomu jakkoliv, mužští umělci tíhnou k tomu mít hlubší repertoár nežli umělkyně – ženy a Lambertovo psaní písní je jistě introspektivní, ale náladovost zároveň dobře pasuje k hudbě. Bylo napsáno mnoho o tom, jak R&B dlouho seděla na vejcích, zrodila se v tiché bouři a byla zpopularizována nočním pomalým jamováním Noaha Shebiba; ačkoliv se R&B rádia od tohoto zvuku poněkud posunula, Payami to evokuje v „Underground“ s odzbrojujícím způsobem tklivými Lambertovo vokály, které vyvolávají vzpomínky na skryté zvuky v „Un-Thinkable“ od Shebiba a Alicia Keys. Když se ponoříme hlouběji, album uzavírající „Heavy Fire“ některým připomíná poslech Massive Attack – obzvláště riffy z „Dissolved Girl“ a jemné ťukání v „Teardrop“. Totiž – je vlastně skoro škoda, když se zažehne refrén. Tove Lo, pravděpodobně nejbližší Lambertův ženský protějšek, se přidala k Lambertovi v náladovce „Rumors“, která obsahuje 808 tlesknutí, osamělé syntetizátorové zvonky, vlnící se hlasové echo (ozvěna) a dračí spád. Výsledek je mnohem vtíravější nežli by měl mít jakýkoliv song, který by obsahoval slova „vypadni z té škály nenávisti“ („get out of the haterate“).

Tohle neznamená, že je album perfektní. „Things I Didn’t Say“ je pravděpodobně šestou nejlepší středně rychlou nahrávkou elektronického tanečního stylu (EDM) na desce, což nadnáší, že je jich tam příliš. „There I Said“ je jedna z těch mocných balad, od kterých se teoreticky Lambert posouvá, a slova neobsahují ostrá odseknutí hodná názvu. Ale je to lehce nejucelenější album, které Lambert vydal. Zatímco „For Your Entertainment“ bylo album účastníka Idolu a Trespassing byla práce umělce s nesouvisle zajímavým materiálem, The Original High je dost dobré popové album s ještě vyššími ambicemi.

 

The Munsters: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Munsters

Hudební téma: https://www.youtube.com/watch?v=iuHr00nxeew