Adam Lambert Radio.com interview

Adam Lambert o The Original High, předělávkách 80 let, Queen a Broadwayi

 

Překlad: @DrakulkaCZ

 

Zdroj: http://radio.com/2015/07/01/interview-adam-lambert-on-the-original-high-80s-covers-queen-and-broadway/?utm_content=buffer2cb08&utm_medium=twitter&utm_source=social&utm_campaign=radio

 

Adam Lambert je zpět se svým prvním novým albem po třech letech – The Original High – a od dob Trespassing ve 2012 se hodně změnilo. Změnil management, vydavatele a – ó ano – zaskočil za svůj idol Freddieho Mercuryho na světovém turné jako hlavní zpěvák Queen.

Mluvili jsme s ním o jeho nové hudbě – samozřejmě – a o tom nešťastném albu předělávek hitů osmdesátých let, které vedlo k jeho k odchodu od jeho bývalého vydavatelství RCA. Hovoří také o tom, proč ještě nedorazil na Broadway navzdory jeho zázemí v hudebních divadlech. A také jsme mu vysvětlili „rockismus“.

 

(Radio.com): Takže to album otevírá „Ghost Town“, která začíná tím, že zpíváš jen s kytarou.

(Adam): Vždycky se mi dobře zpívaly velké věci, výšky a kvílení, je to něco jako moje poznávací znamení. Ale s tímhle albem jsem chtěl být intimnější. Věci na něm jsou trochu náladovější a objevují nižší polohy mého hlasu. „Ghost Town“ začíná velmi minimalisticky, jen mým hlasem s kytarou. Je to velmi křehké. To je jeden z důvodů, proč jsem si to zamiloval jako první singl: Aby mne to znovu uvedlo po pár letech mimo, a aby lidé skutečně naslouchali slovům a hlasu.

(Radio.com): Začátek písničky pravděpodobně udělá dojem na rockisty.

(Adam): Cože?

(Radio.com): Slyšel jsi o pojmu Rockismus?

(Adam): Ne, to jsem nikdy neslyšel. Rockismus?

(Radio.com): Je to myšlenka, že hudba hraná živě na nástroje je autentičtější než samply, počítače atd.

(Adam): Ta myšlenka rockismu je generační. Když se ohlédnu za historií rocku a je tam všechna ta úžasná hudba a všechny ty úžasné kapely… a už to není tak populární, jako to bylo před dvaceti, třiceti lety. Je zajímavé, jak se věci mění a jak se zvuk svým způsobem vyvinul. Vždycky to bude součástí mé lásky k hudbě, a odkud jsem vzešel. Moje myšlenka umělecké identity byla, že se stanu „rockovou hvězdou“. Zpívání pro Queen a dokonce i moje zkušenost z Amerického Idolu byly hodně rockově orientované. Je to určitě mou součástí a je to součástí toho, jak se prezentuji světu. Ale poslouchám toho víc a jako zpěvák bych toho chtěl víc prozkoumat.

(Radio.com): A očividně chceš, aby tvá hudba byla produkována a prezentována způsobem, který ji dostane do rádií roku 2015.

(Adam): Chtěl bych být součástí trendu, chtěl bych být schopen se napojit na každého. Ale na tomhle albu je hezká jedna věc: nemusel jsem dělat kompromisy ve vokálech, abych toho dosáhl. Hlas stále vychází ze skutečnosti, jenom rámování okolo hlasu se trochu změnilo.

(Radio.com): Tohle album bys pravděpodobně mohl hrát živě s kapelou za zády.

(Adam): Jo. To, co bylo na turné s Queen velmi vzrušující, bylo, že to bylo velmi staromilské. Nepoužívali jsme podkladové nahrávky, nepoužívali jsme žádné nahrávky na spuštění, všechno to bylo naživo.  (Kytarista) Brian (May) dokonce ani nepoužívá odposlech do uší. V tom smyslu to bylo velmi tradiční a já to velmi ocenil. Byla to živá, dýchající záležitost: tempa se dala měnit… Bylo pro mne dobré vrátit se k těmhle organickým záležitostem.  Ale taky si myslím, že by se měly ocenit všechny další přístupy k hudbě. Není to o tom, co s technologií můžeš nebo nemůžeš, je to o náladě, kterou to vytváří. V rokenrolu je to v nejčistší formě, je to nepořádné, bombastické, řízné; hodně věcí na mém albu je prostě o vibracích, o náladě.

(Radio.com):  Když jsem poslouchal titulní nahrávku, přišlo mi na mysl, že jsi odstranil všechny šaškárny „rockové hvězdy“ ze svého systému předtím, než ses stal rockovou hvězdou.

(Adam): Napomohlo tomu, že jsem se do toho dostal trochu pozdě, šel jsem na konkurz ve 27 letech, spoustu bláznivin jsem dělal předtím.

(Radio.com): Ale tys měl ty vibrace rockových hvězd brzy. Dokonce ještě předtím, než jsi dokončil American Idol, už šly fámy, že Queen se zajímají o to, že by vyjeli na turné s tebou jako vokalistou. Ten tah počkat, než nejprve vydáš pár svých desek, byl pravděpodobně správný.

(Adam): Určitě jsem se nejdřív musel prosadit jako sólový umělec. Kdybych to neudělal, nevím, zda bych měl dostatečnou důvěru vůbec stát s Queen na pódiu. Přijít rovnou z reality show, abych s nimi vyrazil na turné: to je přitažené. Myslím, že nejdřív musím položit nějaké základy, než se stanu vůbec hodným toho jít s nimi na pódium.

(Radio.com): Před nějakou dobou jsem slyšel, že jsi zvažoval udělat album předělávek hitů 80.let

(Adam):  Nezvažoval jsem to. Zvažoval to můj předchozí vydavatel.  Vlastně to prosazoval.

(Radio.com):  Nahrál jsi vůbec někdy něco pro tenhle projekt?

(Adam):  Ne. Chvilku jsem o tom přemýšlel – asi tak týden, dva – poslouchal jsem nějakou hudbu. Chtěli, abych se zaměřil na novou vlnu ze začátku 80.let. Byla to zajímavá myšlenka. Ale já se k nim vrátil a řekl jsem jim, že máloco z té hudby souzní se mnou. Nebyla to hudba mého srdce. Když bychom museli dělat album předělávek, cítil bych se pohodlněji v devadesátých nebo v sedmdesátých letech, ale do toho se jim taky nechtělo. A koneckonců, já chtěl dělat původní album. Předělávky jsem dělal v Idolu, zpívat s Queen je taky něco jako dělat předělávky – s původními členy, samozřejmě.  Pro mne jako umělce je důležité prosadit se prostřednictvím svojí nové hudby. To je část identity, kterou jsem chtěl vytvořit, a nebyla mi dána možnost (u mého předchozího vydavatele).

(Radio.com): Je to něco jiného, když to udělá Rod Stewart, když je ve čtvrté dekádě své kariéry.

(Adam): Správně: v určité chvíli vaší kariéry je to fajn projekt, ale načasování nebylo správné.

(Radio.com): Vím, že máš před sebou s Queen letos ještě pár dalších dnů – kdy ses s nimi prvně cítil ve své roli v pohodě?

(Adam): Když jsme to dělali prvně, hráli jsme na obří show ve východní Evropě a pak jsme dělali tři show v Londýně, ty se celkem vydařily. Ale nemyslím si, že jsem byl s tím nápadem zcela srovnaný, byl jsem tím konceptem stále zastrašený. Napodruhé se něco posunulo a já jsem v tu chvíli přijal tu odpovědnost. Bylo to víc o přístupu „Dokážu to“ než předtím. Ale slyšel jsem lidi říkat „Ty jsi nový zpěvák Queen!“ A já řekl: „No, v podstatě jo.“ Nedívám se na to jako na stálou pozici. Prodávalo se to jako „Queen + Adam Lambert“, takže já to vnímám jako spolupráci. Je to něco, co jsme udělali, lidi to milovali a vyprodali jsme všechny show. To bylo skvělý.

(Radio.com): Poté, co jeli turné s Paulem Rodgersem, s ním natočili desku. Mluvili jste vůbec o tom, že byste něco natočili?

(Adam): Musím říct, že do budoucnosti nevidím. Něco by mohlo být na spadnutí. Mám vůči nim veliký respekt. A kdyby to byla správná věc ve správnou chvíli, nikdy nevíš. Ale v hlavě mně to nikdy nenapadlo, bylo to více o živém hraní.

(Radio.com): Před Idolem jsi dělal muzikálové divadlo – muselo mne napadnout, že máš nějaké nabídky na hraní.

(Adam): Glee bylo skutečně to první, co přišlo. Já dělal konkurz do Glee, než jsem šel do Idolu, a nedostal jsem se. První den natáčení jsem byl opravdu nervózní, protože jsem nedělal žádný konkurz. Prostě mi tu roli nabídli. A myslel jsem si, no, co když v tom budu mizerný? Ale byla to dobrá zkušenost, vnímal jsem, že jsem se hodně naučil.

(Radio.com): Ale dostal jsi nabídky na Broadway?

(Adam): Určitě jsem dostal z muzikálového světa na Broadwayi pár nabídek, to bylo to, co jsem dělal před Idolem. Dělal jsem brodwayské národní turné Wicked, technicky jsem dělal pro Broadwayskou organizaci. Je to psina, nikdy jsem se nepřestěhoval do New Yorku. Myslím, že jsem se toho bál. Těsně po dvacítce jsem se dost potýkal se strachem. Ale než jsem dělal konkurz do Idolu, nacházel jsem se na křižovatce, kdy jsem si myslel: „Možná se přestěhuju do New Yorku.“ Vnímal jsem to logicky jako další krok. Ale byl jsem frustrovaný: Pracoval jsem pro tu společnost roky a byl jsem alternace, nechtěli mne najmout jako hlavního (herce). Ale já se chtěl posunout, chtěl jsem se vyvíjet. A myslel jsem si: „No, když půjdu na chvilku do TV, zlepším tím svůj profil a dostanu víc příležitostí.“ To byla část mých důvodů pro konkurz na Idol. Nemyslel jsem si, že v té soutěži dojdu daleko, ale měl jsem za to, že s tímhle v rukávu bych se s trochou povědomí mohl přestěhovat do New Yorku a možná mi to pomůže.

(Radio.com): Tak kdyby sis mohl vybrat podle svého, co bys chtěl na Broadwayi dělat?

(Adam): Kdybych hodlal dělat muzikál, chtěl bych, aby to bylo něco nového. Chtěl bych udělat něco originálního. Nechtěl bych vstoupit do něčeho, co dělal posledně tamten kluk. Když jsem začínal s divadlem, byl jsem tím frustrovaný: Když vstupuješ do show, které se staly „značkovými“ – a já mám vůči nim velký respekt – ale je to něco o „zapadnutí“ do původního pódiového provedení, a to nevnímám jako velkou tvůrčí příležitost. Chtěl bych mít nějaký vklad do toho, jak se bude moje postava pohybovat a oblékat a znít. A z těch show, které běží celé roky, se stává tematický park. „Budeš stát tady a řekneš to takhle, tu notu zazpíváš takhle a jinak to nebude.“

(Radio.com): Vypadá to, že Broadway je kreativnější, než bývala před pár lety. Zdá se, že před časem to byly všechno remaky a přehlídka uměleckého katalogu a teď máš mnohem originálnější příběhy jako Hand to God (Ruka Bohu) a Something Rotten (Něco shnilého) a Wolf Hall (Vlčí sál) a Fun Home (Zábavný domov).

(Adam): Slyšel jsem, že Broadway je na tom teď dobře: show jsou dobré a lidi je chtějí vidět, což je fantastické. Takže kdyby to byl ten správný projekt, který by mne zajímal, šel bych do toho. Pro mne osobně by to muselo být něco, co bych vnímal jinak. Jako někdo, kdo dělá divadlo od mala… Myslím, že současné divadlo má velmi specifický zvuk a přístup a spousta lidí zní naprosto stejně, když to zpívají, když vystupují, homogenizuje se to. A pro mne je těžké sedět a něco z toho sledovat, protože to nepůsobí přirozeně a nic to nevyzařuje. Vypadá to jako „nacvičené“. A já neviním účinkující: Každý potřebuje práci. Ale je to styl, tak lidi říkají: „Takhle to funguje, musím to tak dělat.“

(Radio.com): Na tvých webových stránkách není moc dat na turné – plánuješ turné k albu?

(Adam): Rád bych na turné, ale ještě v plánu není. Musíme nejdřív vidět, jak to půjde. Když jsi umělec, který má ve své historii turné, a mohou ti vyprojektovat, jaká budou čísla, je to jiné. Ale já se v tuto chvíli nacházím ve fázi přestavby sama sebe. Do konce roku propaguji album, ale co se týče turné, myslím, že to rozhodnutí je na hony vzdálené.

 

Video: Adam Lambert on Fronting Queen (Adam Lambert o zpívání s Queen)

 

 

Je to zajímavé, protože jsem slyšel lidi říkat „Ou, ty, ty jsi to nový zpěvák Queen.“ A bylo to jako: „No, v podstatě jo, ale není to stálá pozice.“ Nemyslím si, nedívám se na to tak. Bylo, víte, bylo to prodávané jako Queen + Adam Lambert, takže já to vnímám, jako že je to spolupráce. Je to živá spolupráce, něco, co jsme se rozhodli udělat na tři měsíce a – můžu říct, že to zabralo 5 měsíců – a bylo nám spolu skvěle! A publikum to zbaštilo, což bylo skvělé! A byli jsme vyprodaní, což bylo skvělé! Ale je to spolupráce. Prvně, poprvé jsme to dělali ve východní Evropě a tři show v Londýně. Vydařily se a my je zvládli, ale nemyslím si, že jsem byl zcela srovnaný s tím nápadem. Myslím, že ve své hlavě jsem byl celým tím konceptem stále zastrašen. Tím zpíváním jako hlavní zpěvák téhle úžasné kapely. A když jsme to jeli podruhé – to turné, co jsme právě udělali – něco se posunulo. Já ve skutečnosti nevím proč nebo jak, ale něco se posunulo a já se cítil mnohem víc… přijal jsem v tu chvíli tu odpovědnost. Bylo to víc o chování „Já tohle zvládnu!“ než jsem kdy měl. Takže sebedůvěra všechno mění.

 

Video: Adam Lambert on Not Doing an 80’s Covers Album (Adam Lambert o nedělání alba předělávek z 80. Let)

 

 

Když mi ten nápad navrhli, přemýšlel jsem o tom – chvilku. Víte, jako týden nebo dva, poslouchal jsem nějakou muziku. Chtěli se zaměřit na novou vlnu ze samého začátku 80.let a jakoby předělat kus těch věcí do mnohem bizardnějších verzí těch písní, víte. A víte, byl to zajímavý nápad. Víte, jako milovník hudby jsem to vzal jako: „Eh, ok!“ A přemýšlel jsem o tom a vrátil jsem se za nimi a řekl: „Vlastně máloco z téhle muziky se mnou souzní, víte? Není to blízké mému srdci a, víte, když chcete dělat album předělávek, já bych pohodlněji udělal v první řadě sedmdesátá nebo devadesátá léta.“ Ale to oni taky nechtěli. A nezdálo se… Chtěl jsem natočit původní album, víte? Předělávky jsem dělal v Idolu. A zpívat pro Queen je v podstatě něco jako bych dělal předělávky těch písní – s originálními členy – ale přezpívávám ty písně. Pro mne jako umělce je důležité vyjádřit se prostřednictvím své vlastní hudby. A to je část identity, kterou si chci vytvořit. A tady prostě nebyla ta možnost. Tak jsem reagoval jako: „Tak já půjdu.“ Pro mne to bylo jako návrat o mnoho kroků zpátky. V určitém bodě kariéry je to fajn projekt, ale, víte, pro mne nebyl ten správný čas, abych něco takového dělal.

 

 

3 komentáře