Adam Lambert talks to JoJo, KISS102,7FM

Adam Lambert hovoří o významu skrytém v jeho písni Ghost Town a dalších věcech

Adam Lambert zastaven Kiss FM, aby si pohovořil s JoJo živě ve studiu o zvuku svého nového alba, své písničce Ghost Town a o dalším.

Zdroj: http://www.kiisfm.com/media/play/adam-lambert-talks-about-the-meaning-26052023/

Překlad: @DrakulkaCZ

—————————————————————————————————————————-

(M): Ahoj, chlape! Tady v rádiu je pořád Jo. Dobrý bože! Podívejte se, kdo před chvíli vešel a utnul to! Adam Lambert. Jak je?

(A): Jak se máš?

(M): Díky bohu. My jsme teď strávili deset minut povídáním o tvé závislosti na tetování.  A já jsem závislý taky.

(A): Jo, porovnávali jsme si své (potetované)„rukávy“.

(M): Tvoje pravá ruka je úžasná, tvoje levá začíná impozantně!

(A): Díky.

(M): Bože. Proč je… proč jsou ta tetování tak návyková. Já na to nemám odpověď, já jsem závislý. Nedokážu to vysvětlit.

(A): Myslím, že já prostě ve skutečnosti zdobím cokoliv. Takže zdobím i tělo.

(M): To je pravda.  Ale tohle dekorování má svou stinnou stránku.

(A): To je pravda. Dá se to sice odstranit laserem, ale je to hrozné.

(M): To jsem slyšel.

(A): Nevím, já nějak… Mám na tetování rád, že je to skoro něco jako razítka v pasu. Víš, můžeš si tím poznačit něco jako období v životě, událost, vytvořit si tím tetováním vzpomínku. Mám to rád.

(M): Nemluvil jsem s tebou od té doby, co začalo to s Queen.

(A): Páni!

(M): Kámo, klaním se ti – ve studiu.

(A): Ou…

(M): Upřímně nevím – a ne, že by nebyli všude okolo úžasní vokalisté – ale nevím, kdo kromě tebe by to zvládnul.

(A): Ou, díky.

(M): To je prostě úžasné… Mám na mysli – pro lidi, kteří nevědí, kdo je Freddie Mercury, pro lásku boží, vygooglete si toho chlápka. Je dost těžké jenom zaujmout jeho místo, ale musíš si i trochu dělat starosti a očekávat… víš co.

(A): Byla to dost ošidná otázka rovnováhy. Je to jako… na jedné straně, nikdy – Freddie Mercury je jako ikona, legenda a nikdy nebude další Freddie! A to trochu nahánělo strach – vstoupit do té pozice, být tam frontmanem, protože jsem si myslel: Co si budou myslet členové kapely? Co si budou myslet skalní fanoušci Queen, co si pomyslí oni? Jako bych – já vůbec nechci soupeřit s jeho památkou a odkazem. Takže jsem se snažil k tomu přistupovat jako: Ok, prokážu svou úctu a vezmu tu hudbu, kterou Freddie a jejich kapela učinila tak ikonickou, že se stala součástí lidských životů, a přivedu ji prostě zpátky k životu živým vystoupením. Snažil jsem se v první řadě připomenout lidem, proč se do té kapely zamilovali. To byl můj – to byl celou dobu můj cíl.

(M): Nejtěžší písnička od Queen, kterou jsi musel zpívat? Třeba Bohemian Rhapsody nebo něco takového?

(A): Bohemian Rhapsody má – jo, má nějaká těžká místa, ale myslím, že Who Wants To Live Forever je ještě silnější – silnější píseň! A The Show Must Go On je zabiják! To bylo – ta byla pravděpodobně ta nejtěžší.

(M): The Original High vychází 16. června a obsahuje mezi jinými Ghost Town… Co potřebují lidé vědět, chlape? Dej mi nějaké – ty se na mě směješ. Co dělám?

(A): Já… já jsem natěšený, že budu mluvit o svém albu. Takže jsem teď: Úúúú, jdeme na to!!!

(M): Bylo mi řečeno, že ti Queen pomohli ovlivnit The Original High.

(A): Jo, svým způsobem. Myslím tím, že zvukově je dost jiné, víš. Tahle muzika je velmi současný pop a víš, Queen očividně mají repertoár klasického rocku…

(M): Máš tím na mysli, že ta zkušenost, ne tolik Queen jako takoví…

(A): Ano, byla to určitě ta zkušenost. Víš, míním tím, že když přemýšlíš o písničkách Queen, jsou nadčasové. Ano, mají styl sedmdesátých nebo osmdesátých let, ale když půjdeš k jejich jádru, jsou to dobře napsané písně! Oni se nedrželi jednoho žánru, potloukali se kolem, experimentovali a důvodem, že jsou to tak velké písně, je to, že přiměli lidi něco cítit. A to je – bez ohledu na trendy a žánr nebo rádio formát – to, na čem nejvíc záleží – jestli tě ta píseň přiměje něco cítit. A tak jsem se snažil jít do tohohle nahrávání s tímhle na mysli, víš? Inspirovali mne k pochopení, že srdcem každé velké písně je tohle. Tahle velmi základní věc.

(M): Chápu. A v Ghost Townu máš slova… Myslím, že ses ptal svých fanoušků na Twitteru na jejich interpretaci, o čem je Ghost Town. Jaká byla odezva od tvých fanoušků?

(A): Bezva! Protože lidi to chápou. Víš, ptal jsem se onehdy taky svého kamaráda – v tomhle jsem velmi jednoduchý: Co to znamená? Líbí se ti to? Prostě v kostce. Víš, dávali jsme si večeří a on byl zhruba po dvou sklenicích vína…

(M): Ou, bože… (smích)

(A): …a řekl něco jako: „Víš co? Měl jsem teď právě vztah, víš? A v tuhle chvíli mám z toho randění a lásky bolavé srdce. Vůbec nevím, co to sakra dělám, jsem zmatenej! Nehodlám to vzdát na celej život, ale pro tuhle chvíli jsem s tím skončil! Hoď tam nějakou muziku, pojďme si zatancovat!“ Víš, co tím myslím? To je ono! To je něco jako: Nevím, neznám všechny odpovědi a jsem v tom světě trochu ztracenej. Bože, tenhle rytmus je skvělej. Zapomeňme na ty starosti. Víš, co tím myslím?

(M): Je někdo… chápu, že za těmi slovy míníš něco…

(A): Jo, je to něco jako: No, nejsem schopen s tím teď cokoliv udělat, právě teď jsem z některých věcí rozčarovaný. A nemám všechny odpovědi, nechali mne v tom vymáchat, mám zlomené srdce, mám za sebou… Víš, můj život nemusí nutně fungovat přesně tak, jak jsem si to naplánoval…

(M): Tvůj život nestojí za hovno. (smích)

(A): Kašli na to! Ne, to, co myslím je… Osobně…

(M): Osobně, v lásce a tom všem.

(A): Myslím, že co je na té písničce skvělé – a vlastně na celém albu – je to, že jsem se to snažil napsat „o nás“. Ne, jak se předpokládá, jen o mně. Vycházel jsem ze sebe a svých zkušeností, ale doufám, že ta píseň, všechny písně – bez ohledu na to kdo jste, bez ohledu na to, co děláte, bez ohledu na to, kde žijete, můžete se v té písni najít. To bylo pro mne skutečně důležité. Udělat něco, co lidi spojí.

(M): Zamýšlím položit tuhle otázku – nevím proč – Je ta píseň inspirovaná konkrétní osobou? Někým, kdo ti ublížil?

(A): Ne, je inspirovaná – jak jsem řekl – námi. Je inspirovaná okruhem lidí, se kterými pobývám, se kterými se stýkám, se kterými posedíme a popovídáme si.  Důvěrně se známe a mluvíme o chození, o kariéře, mluvíme o lásce a ztrátách a o životě a rodinách a… Víš, o financích, snech a o všem! Tohle byli lidé, kteří byli inspirací pro to album. Je to parta věcí, kterými si procházíme. Chtěl jsem, aby všechny ty písně tak trochu pomáhaly lidem si říct: Jo, Já vím, jaké to je, protože to taky znám. A nejsem sám. Adam si tím zřejmě prošel, píše o sobě a svých přátelích, kteří si tím prošli. A donutí tě to cítit se líp. Je to lék.

(M): Nevím, zda je tohle fakt NĚCO nebo ne, ale četl jsem, že jsi operně trénovaný – no, tohle není velká novinka – operně trénovaný „legario tenor“.

(A): Kdes tohle vzal? Co je to? Je to wikipedie? (Smích)

(M): Wikipedie mne tolik nasrala…

(A): (Smích) Já vím!

(M): Ale tohle je podstatné – co to je?

(A): Měl jsem asi rok nějaké lekce operního zpěvu, když jsem byl teenager.

(M): A prý umíš udržet notu 22 vteřin. To je – pravděpodobně ji umíš udržet i déle, co?

(A): Já nevím!

(M): Přísahám, že moje žena na mě ječí už tři měsíce, takže mně to připadá jako nic moc …

(A): (Smích)

(M): Ale, je to něco extra? Možná, ale já to v tom nevidím…

(A): Já nevím, odkud – odkud to pochází. Ale zní to velmi lichotivě, takže děkuji tomu, kdo to prohlašuje.

(M): Jaký je Legario tenor? To je věc nebo…?

(A): Nemám ani ponětí, co to znamená.

(M): Bože! Ty fanouškovský stránky! Kdyby tam nebylo něco…

(A): Jsou úžasný! Jsou úžasný!

(M): Cokoliv jiného o Adamovi, co si lidé potřebují odnést? Adam bude za chvíli mimo éter (vysílání).

(A): Moc se těším na to, až to lidi uslyší… Víš, Ghost Town je jednou z barev toho alba. Je to špička ledovce. Je to skvělý úvod do alba, protože je jiný, temnější a donutí tě to přemýšlet. A to album určitě prozkoumává některé myšlenky, které zkoumá Ghost Town, a zachází dál. Je na něm mnoho rozdílných zvuků a na tom albu mám Briana Maye…

(M): Ou, tak jste to udělali?!

(A): Udělali jsme spolupráci. My jsme… hraje na kytaru v jedné z písní. A taky jsem udělal duet s Tove Lo… Tu miluju, je skvělá.

(M): Tove Lo, tu holku si poslechněte.

(A): Ona je vlastně na první písničce, kterou jsme napsali. Protože při práci na tom albu jsem strávil dva měsíce ve Stockholmu. A ona tam byla asi třetí den, když jsem jí slyšel a řekl, že napíšeme tu písničku.

(M): To bylo po její operaci hlasivek nebo předtím?

(A): To bylo dost dobře před tím. A ona vlastně… Tohle bylo, než se z Habits stal hit.

(M): Nedělej si srandu!

(A): Bylo to velmi vzrušující, protože jsem slyšel Habits, když to bylo jako nové. Zamiloval jsem se do té písně a myslel jsem si… Ona je prostě fajn holka. Je tak nohama na zemi a tak normální! A pak jsem opravdu musel sledovat, jak její hvězda vychází a jak ta píseň vyráží dech. Byl jsem z toho velmi nadšený.

(M): Dost dobrý! Ještě nějaká spolupráce, o které bychom měli vědět? Nebo jenom…

(A): Tohle jsou ty dvě. Tohle jsou ty dvě spolupráce! A pracoval jsem s neuvěřitelnými skladateli. Takže jsem opravdu…

(M): Takže Max Martin samozřejmě to celé produkoval…

(A): Max Martin a Shellback – výkonní producenti toho celého – každý z nich měl svůj podíl nahrávek a makal jsem taky s dalšími lidmi. Myslím, že se to bude lidem líbit.

(M): Nedávám ti celou dobu pořadu…  Jsem fakt nadšený, 

(A): Díky!

(M): …protože to bylo už dlouho, co jsme tě měli ve studiu.

(A): Díky, chlape.

(M): To byl Adam Lambert, tady je, uvidíme se brzy…

(A): Za minutu…?

(M):…u tatéra!

(A): (Smích) Jo!

 

 

 

 

3 komentáře