THE INTERVIEW: ADAM LAMBERT

By 26.3.2015 1 dubna, 2015 MAGAZINES, překlady, THE ORIGINAL HIGH

Rozhovor – Adam Lambert

 

Když sedmadvacetiletý Adam Lambert v roce 2009 předstoupil před porotce Amerického Idolu, jen těžko si uměl představit, jaký sled události tím spustí. Zatímco zpíval  svou teatrální interpretaci “Rock With You” a “Bohemian Rhapsody”, nepředstavoval si ani ve svých nejdivočejších snech, že bude – během krátkých šesti let – frontmanem Queen a že o sobě uslyší stejné věty jako o svém idolu Freddie Mercurym.

Ale ať už tomu Adam věří nebo ne, jeho odhodlání, nesmírný talent a neutuchající odhodlání být sám sebou mu umožnilo dosáhnout během šesti let více, než spousta hudebníků docílí za celý svůj život. I kdybychom nebrali v potaz chválu, fanoušky a prodeje desek – po Adamovi je dokonce pojmenovaný jeden den v jeho rodném městě San Diego (pro vaši informaci je to 8. květen)!

Ale není to jen jeho hudba, která k nám promlouvá, je to i sám Adam  a nevyhýbá se žádnému tématu – což je osvěžující v odvětví, které je známé svou cenzurou a často zaneřáděné stereotypem uměle vytvořených, mediálně trénovaných popových miláčků. Hlásí se otevřeně ke své homosexualitě a jsou mu přiznávány zásluhy jako mluvčímu pro rovnost a za to, že vnesl do mainstreamové hudby novou perspektivu, a že se  zaměřuje na hodně potřebná témata včetně šikany a manželství homosexuálních párů. Ve světě jednotvárnosti je Adam výjimečný a díky bohu za to, hudební průmysl – a většina dalších odvětví – potřebují více hlasů jako je jeho.

Před vydáním jeho třetího alba, letos na jaře, jsme se sešli s rostoucí superstar při jeho focení s Rankinem, abychom se jej zeptali, proč vidí budoucnost v docela růžových barvách.

 

Dostávali jste fantastické recenze za svá vystoupení v UK, byla to úleva? A jak velký tlak jsi cítil předtím, jež to turné začalo?

Dělali jsme naši první velkou společnou show  na obrovském veřejném náměstí na Ukrajině, asi dva roky zpátky, pro téměř půl milionu lidí. Tahle show mně děsila k smrti. Minulé léto jsme měli turné v Severní Americe, Austrálii a Asii, které mělo skvělý ohlas, což posílilo mé sebevědomí a dalo mi více sebejistoty ohledně těch písniček a skupiny. Byl jsem nadšený z té reakce, kterou jsme obdrželi po vystoupení na X-Factoru a na silvestrovském koncertu. Myslím, že tamta vystoupení připravila publikum a dala jim ochutnávku toho, jakou show jsme schopni udělat před plnou arénou v rodné zemi Queen.

 

Jsi fanoušek Británie a britské kultury?

Ano! Strávil jsem tento rok v Londýně dost času. Miluji popovou hudbu, která právě teď vychází v UK. Citlivé, oduševnělé vokály a oživení house stylu mně opravdu pohánějí kupředu. Také britské filmy a televize mně vždycky přitahovaly – je tam skvělý důraz na vtipný, pohotové dialogy a sarkasmus.

 

Brian May řekl, že jsi se vylepšil za tu dobu co spolu pracujete – vidíš to na sobě taky?

Myslím, že mám ty písně víc zažité. Jsem teď schopný pohrát si s těmi melodiemi více než když jsme začali. Také jsem zjistil, že mám s těmi texty mnohem víc společného a naučil jsem se víc o tom, co tu skupinu inspirovalo k tomu, aby je napsala. Teď, po čtyřech letech spolupráce, cítím ke skupině větší odpovědnost, jsem si blíž s Brianem a Rogerem a mnohem klidnější ohledně vysokých nároků fanoušků. Pochybnosti a obavy zmizely a byly nahrazeny opravdovým potěšením.

 Hned od začátku Queen turné po arénách jsem chtěl chtěl využít jejich pověstné teatrálnosti a afektovanosti. Vyhnout se tomu nebo potlačit tenhle potenciál  by mi připadlo jako svatokrádež. Přistoupil jsem k tomu jako bych byl spolukurátorem retrospektivy historie té skupiny. Jedna část té show vzdávala mou poctu jejich Glam období 70-tých let a já se vůbec nedržel zpátky! Třásně, ozdoby z kamínků a boty s podpatkem a zvýšenou podrážkou se zdály být velmi vhodné. Podle mně je tohle všechno součástí toho, proč se publikum vůbec zamilovalo do téhle skupiny. Tahle částečná nostalgie byla hlavní součástí koncepce celého turné.

 

Jak jsi se změnil jako zpěvák a jako člověk během těch posledních asi pěti let?

Určitě cítím, že je tam obojí, osobní i profesionální vývoj během těch posledních pěti let. Myslím, že jsem si mnohem víc zvykl na všechny ty záludnosti slávy a cítím se líp zakotvený ve svém osobním životě. Nepřehrávám svá vystoupení tak jak tomu bylo v minulosti; chci-li pobavit, pak méně JE někdy více. Když to vezmu osobně, snažil jsem se to ‘méně je více’ převést i do mého života. Stále mám sklon k extravaganci, ale myslím si, že jsem v tom všem dokázal najít lepší rovnováhu. Jsem stále sám sobě největším kritikem, ale dávám si teď lepší hodnocení. Tohle všechno mně přivedlo k tomu, že se cítím mnohem líp ve své kůži a jsem víc ochotný ukázat světu mé více autentické, upřímné já. Můj osobní styl jednoduše také odráží tenhle posun. Glamour mně pořád přitahuje, ale mnohem méně výstředním způsobem. Vyrostl jsem z mnoha svých vizáží, které  jsem nosil, když jsem vstoupil na scénu před pěti lety – všechny tyhle nesmysly daly spoustu práce a zabraly příliš moc času na přípravách – stejně jako kdokoliv jiný. Všichni máme svá období, některá jsou divoká, jiná tragická!  Definitivně, když se dívám zpět na některé z mých módních stylů, převracím oči.

 

Když jsi dostal tu příležitost být frontmanem Queen, jaké byly Tvé prvotní pocity a reakce?

Byl jsem poctěn a natěšený – a pak přišly obavy. Myslel jsem si, “jejky, já nechci aby mně srovnávali s neskutečně dobrým Freddiem Mercurym.” Kdo by chtěl? Pro mně to byl bůh. Věděl jsem, že mohu zvládnout ty písně, ale bylo by to ošidné, udržet rovnováhu mezi tím, abych je přizpůsobil sobě, a přitom udržel jejich původní integritu. Nakonec jsem se rozhodl, že tu výzvu přijmu, doufajíc, že by mi to mohlo přinést větší zkušenosti. Jsem moc rád, že jsem to udělal. Cítím se umělecky obohacený a inspirovaný.

 

Jak vystupování s Queen ovlivnilo Tvou sólovou kariéru – muselo něco z toho ustoupit do pozadí?

Měl jsem štěstí, že jsem byl na pódiu s těmito legendami a že jsem byl v kontaktu s publikem po celém světě. Jsem hodně pyšný na naše vyprodané celosvětové turné. Byla to jedinečná platforma pro mou lásku k přehnanosti, glam rocku a příležitostným okázalostem. Tohle bylo něco z toho původního odkazu, který mně inspiroval na začátku mé kariéry v hudebním průmyslu. For Your Entertaiment byl můj moderní styl pojetí glam rocku. Stylisticky se moje nová sólová tvorba ubírá jiným směrem. Těším se na zahájení té nové kapitoly, která odhalí jinou stránku mé osobnosti. Nemyslím si, že by jedno bylo na úkor toho druhého – obojí mohou nádherně koexistovat. Naše turné bylo živou spoluprací, pro kterou jsem byl vděčným hostem Queen. Teď, když to skončilo, mám své třetí album k vydání a propagaci. Ale tohle vůbec není sbohem pro Queen. Vlastně budeme hlavním bodem programu Rock in Rio letos v září. Ale právě teď je moje pozornost zaměřená k mému nadcházejícímu albu.

 

Když mluvíme o Tvém albu, The Original High, jak se liší od Tvé předchozí práce?

Výkonnými producenty tohoto alba jsou Max Martin a Shellback a ti dva mi  pomohli s tím, aby celé album mělo velmi kompaktní zvuk a atmosféru. Akusticky je to víc ve stylu současné moderní hudby než můj předchozí materiál. Je to definitivně pop, ale ne bubblegum. (Pokud vám “bubblegum pop” nic neříká, tady je krátký popis a ukázka – kousek níž na té stránce http://cilichili.cz/clanky/co-to-je-bubblegum-pop-929.html)  Vyhli jsme se afektovanosti a teatrálnosti a upřednostnili jsme temnější, zemitější zvuk, který vás zároveň přiměje k tanci! Texty toho alba jsou opravdu velmi osobní,  celkově to album působí hořkosladce. Hlasově je to myslím moje zatím nejelegantnější, nejvíc propracované dílo. Pod Maxovým vedením jsem to většinou pojal s větším sebeovládáním než v minulosti. Většina z těch písní namísto toho, aby byly přespříliš konkrétní, jsou víc esoterické  a otevřené různým interpretacím. Jsem zvědavý až uslyším, co si lidi osobně v těch písních najdou za význam, podle jejich vlastního rozpoložení.

Ten první singl vypadá jako perfektní úvod k The Original High. V úvodu je velmi zemitý a citlivý a pak transformuje do hypnotického snu, plného fantaskních představ a s minimálním, ale přesto hodně hlubokým house beatem. Ten hook (háček – více o ‘hook’ si můžete přečíst tady: http://cs.wikihow.com/Jak-napsat-p%C3%ADse%C5%88) vám utkví v hlavě už při prvním poslechu. Připravte se!

 

Vypadáš jako velmi věrohodná a upřímná osoba a neskrýváš kdo jsi nebo v co věříš. Je důležité, aby se tahle autenticita přefiltrovala také do Tvé hudby?

Někdy se mi má upřímnost vymstí, ale to mně neodradí od toho, abych byl sám sebou (smích). Vždycky jsem byl otevřená kniha. Myslím, že i mé předchozí album mělo tyhle momenty, ale na The Original High jsme opravdu tu knihu otevřeli úplně, aby to slyšeli všichni. Je to trochu děsivé, být takhle zranitelný, ale já jsem připravený nechat lidi, aby porozuměli, co mně motivuje, dokonce i moje neatraktivní stránky.

 

Myslíš si, že hudební průmysl a hudebníci jsou dnes dostatečně upřímní?

Myslím že s dnešní době sociálních médií jsou hudebníci mnohem více otevření a upřímní a myslím si, že to je to, co od nich lidi očekávají a chtějí.

 

Chceš aby Tě vnímali jako vzor?

V minulosti jsem to vnímal jako velký tlak. Vždycky jsem říkal nedělejte to co dělám já, dělejte to po svém. Pokud moje osobní podpora samostatnosti (empowerment) někoho motivuje k tomu, aby začal hledat svou vlastní, pak jsem poctěn. Nepovažuji se za učitele nebo za někoho lepšího než ostatní. Mám své chyby a stále se snažím poznat sám sebe.

 

Byly Ti přiznány zásluhy za zlepšení práv gayů v hudebním světě, což bylo zcela určitě potřeba aby se stalo. Cítíš zodpovědnost abys v tom pokračoval?

Myslím, že tam je jednoduše síla v tom, neomlouvat se a otevřeně mluvit o tom kdo jste a nedovolit, aby vám to zabránilo dosáhnout čeho chcete. V tomto směru jsem myslím vyjádřil jasně. Mé přáním ohledně homosexuality je, aby se stala méně nálepkou, ale spíš jednou z mnoha skvělých barev v lidském společenství. Nejsem separatista. Jsem všezahrnující.

 

Jak zahrnující je to odvětví ve kterém jsi, podle Tvého názoru?

Rychle se to mění společně s celou společností. Jsem nadšený. Vstoupili jsme do doby s mnohem rovnějšími podmínkami.

 

Teď k jinému tématu – móda. Jak moc pomáhá móda vytvářet výjimečnou osobnost?

Jsem shopaholic. (Adam hrozně rád nakupuje, pozn. př.) Miluji oblečení. Vždycky mně bavilo hezky se oblékat.  Líbí se mi to. Hezké věci mi dávají dobrý pocit.

 

A na závěr, jaké jsou tvé největší cíle pro tento rok?

Aby se moje hudba dostala k co nejširšímu počtu posluchačů na celém světě. Nemohu se dočkat až se o ni podělím!

Adam vydá „Ghost Town” 21. dubna, následovaný The Original High později tento rok.

 

Zdroj:  THE INTERVIEW: ADAM LAMBERT

 

Ghost Town – ukázka

 

22 Comments

  • Ady napsal:

    Ja jsem z celého rozhovoru nadšená Adam je jako člověk velmi upřímný:-)))a Moc bych chtěla poděkovat za překlad který myslím je na jedničku:-)))

    • Shimoli710 napsal:

      Děkuju moc Ady! 🙂
      Jo, mně se ten rozhovor taky hrozně moc líbil a hlavně – Adam je uvnitř pořád ten náš Adam, kterého známe celé ty roky, i když změnil image. Je úžasný a já jsem pro to opravdu ráda. 🙂

  • Tereza Pavlovcová napsal:

    Moc pěkný rozhovor. Vždy když si něco takového čtu, tak se do Adama znovu a znovu zamilovávám.
    Moc Ti děkuji za skvělý překlad. 🙂
    Už se nemůžu dočkat až konečně uslyším ten první singl. A pak celé to tak dlouho očekávané album. :)) Oh.. já se šílěně těším! 🙂

    • Shimoli710 napsal:

      Díky moc Terko. 🙂 No já se už taky nemůžu dočkat, už je to opravdu dlouho a já už jsem teď na novou Adamovu hudbu definitivně připravená. 🙂

      Byla jsem docela zvědavá na ten rozhovor, ale jen se mi potvrdilo to, co si o Adamovi celou tu dobu myslím, že sice změnil svůj zevnějšek (což jak říká je celkem přirozené), ale uvnitř je to pořád ten fantastický, upřímný a opravdový kluk kterého jsem si zamilovala před více než třemi a půl rokem. a jsem za to moc ráda. 🙂

  • Katarina Glamsis napsal:

    Tak tímhle rozhovorem mě na to album navnadil ještě víc a to jsem si myslela, že už to ani víc nejde 😀 Pobavila jsem se u té odpovědi týkající se změny za pět let jeho kariéry. Jak napsal, že když se ohlédne zpátky na to, co nosil, tak protáčí oči 😀 Mám to úplně stejně, i co se týče divokého, či tragického období v oblasti odívání 😀 To jsou přesně ty věci, kterýma se nám „smrtelníkům“ přibližuje a za to ho miluju! Moc děkuju za překlad rozhovoru, užila jsem si jeho čtení 🙂

    • Shimoli710 napsal:

      Děkuji moc za komentář Katarino. 🙂 Jo, když člověk takhle Adama poslouchá (čte jeho rozhovor), tak má pocit, že on je v mnoha věcech úplně jako my. Je to super mít Idola, se kterým se můžeš v mnohém ztotožnit a jehož pocitům rozumíš a víš že jsou podobné jako Tvoje. 🙂