QAL in Vienna – We Were There

Adam Lambert CZ-SK Fanclub na QAL ve Vídni

Koncert Queen a Adama Lamberta ve Vídni se konal v neděli, 1. února 2015. Pro mně samotnou ale začaly přípravy už v sobotu v podvečer, když jsem v Ostravě vyzvedla naší druhou adminku Sharku, která dorazila z Čech k nám na Moravu, aby u nás přespala a v neděli spolu se mnou, mou dcerou a dvěma dalšími fanynkami z našeho ALCZSK fanclubu vyrazila do Vídně.

Přiznám se, od pátku jsem s obavami sledovala takové to malé bílé “nic”, co venku tiše padalo k zemi, kde se z něj pomalu rostla docela slušná sněhová pokrývka. Říkala jsem si, že jestli budu muset řídit nějakých 400 km ve sněhu nebo dokonce sněhové vánici, bude to pěkně náročné. V neděli ráno se ale počasí umoudřilo, nesněžilo a dokonce i vykouklo sluníčko. No a my jsme vyrazily směr Brno a Vídeň, s malou zastávkou v Ostravě, kde jsme nabraly Jaju. Cesta po dálnici ubíhala rychle, kousek před hranicemi jsme přibrali do auta ještě Veroniku a kolem třetí jsme už byly v Rakousku. Malý šok mně čekal asi tak v třetině cesty na rakouském území, protože jsem zapomněla, že se dálnice v Rakousku prodloužila kus za Vídeň. Ale dřív než na rakouskou policii jsme naštěstí narazily na pumpu a oni tam dokonce i mluvili česky (já a němčina to totiž vůbec nejde k sobě), takže jsem koupila dálniční známku a fičely jsme dál. Po příjezdu do Vídně nás čekal snad nejtěžší úkol dne, najít vídeňskou Stadthalle. Přiznám se, měly jsme na to skoro pět hodin času, ale když už bylo na hodinách skoro pět a my stále křižovaly centrum Vídně, začínala se mně zmocňovat panika, že to snad nikdy nenajdeme. Nakonec ale všechno dobře dopadlo a my zaparkovaly auto v podzemních garážích a vyrazily k hale.

Kolem sedmé hodiny nás pustili dovnitř. Přízemí už bylo pěkně plné – fanoušci, kteří měli lístky ke stání se řadili před halou určitě už několik hodin před začátkem koncertu. Místa k sezení se plnila pomaleji, nicméně kolem osmé hodiny už byla hala téměř úplně zaplněná, jen sedačky vzadu za pódiem zůstaly neobsazené.

Naše skupinka měla pět míst k sezení hned na kraji u pódia se skvělým výhledem nejen na pódium a schůdky s balkónem, ale i na catwalk a také jsme mohly vidět Adama vždycky, když odcházel do šatny nebo když přicházel na pódium. S přibývajícím časem se stupňovala naše nedočkavost a dychtivě jsme čekaly kdy konečně zazní úvodní tóny One Vision. Čekání nám zpříjemnil rozhovor s maďarskou fanynkou Adama, která seděla ve druhé řadě za námi a která nejen viděla Adama s Queen vloni v LA, letos v Londýně, ve Vídni a chystala se ještě na jedno QAL vystoupení do Prahy, ale měla to štěstí, že byla na Trespassing turné v Helsinkách a na Glamnation turné ve Vídni (a ještě v jednom městě, ale to si už bohužel nepamatuji).

Co bylo hodně potěšující, téměř nikdo nás při vstupu do haly nekontroloval jestli máme fotoaparáty a jaké. Koukli se akorát, jestli nemáme moc velké kabelky nebo batohy a v pohodě nás nechali projít. Jen u našich sedadel stála taková dost přísně vypadající paní, která se vůbec netvářila šťastně, když jsme se tam vytasilly s našimi mobily a fotoaparáty a taky nám okamžitě zatrhla abychom si pověsily kabáty na zábradlí. Ale naštěstí jsme mohly fotit i natáčet úplně v pohodě, takže máme videa a díky Veronice i spoustu nádherných fotografií.

Konečně nastala hodina H a my za oponou uviděly Briana. Na Twitteru psal, že mu v předchozích třech dnech bylo hodně špatně (měl chřipku), ale zřejmě se už cítil líp, takže opět zaujal své místo nahoře , na začátku catwalku (na předchozích dvou koncertech ho tam zastoupil Adam, protože se cítil hodně špatně a snažil se na pódiu hýbat co nejmíň). A pak šla opona nahoru a uprostřed pódia na kraji stál… Adam!

Pokud jste koukali aspoň na nějaká videa, máte asi představu jak vypadá scéna při tom koncertu a jak to zní. Musím ale říct, že žádné video ani audio nedokážou zachytit Adamův hlas dostatečně věrně a se všemi jeho odstíny, hloubkami a výškami. To prostě nejde! Dokonce i fanoušci, kteří Adama nemají rádi a tvrdí, že jeho hlas zní strašně v naprosté většině změní svůj názor poté, co ho slyší zpívat naživo.

Rakouští fanoušci se sice těšili na Queen (tedy Briana a Rogera), ale otázka byla, jak přijmou Adama. Po několika prvních písničkách bylo jasno – Adam si je úplně získal a měl je omotané kolem prstu. Pravda, atmosféra nebyla až taková jako v Paříži nebo v Amsterdamu. Ale odezva publika po každé odzpívané písničce byla opravdu vřelá. Takže ve druhé polovině koncertu došlo i na oblíbené ‘sing along’ a já v duchu zajásala, protože tohle je jeden z mých nejoblíbenějších okamžiků každého koncertu. Fanoušci se hodně snažili aby zazpívali to, co jim Adam předzpíval, i když v jednom okamžiku si s námi trochu pohrál a zazpíval něco, co se prostě nedalo následovat. Což ovšem vyústilo ve velmi milý a úsměvný okamžik. Adam na pódiu řádil jako vždycky a to nejen rozsahem svého hlasového fondu, ale také pohybově. Skvěle se doplňovali spolu s Brianem i s Rogerem a samozřejmě nechyběla ani hra na Spikeovo piáno, když nás ještě předtím Adam posunkem vyzval, abychom jej (Spike) ocenili potleskem.

No a samozřejmě, nechyběla ani Brianova otázka, co říkáme tomu novému muži s nadšeným ohlasem.

Přiznám se, měla jsem trochu obavy, protože jsem už QAL koncerty navštívila v roce 2012 a věděla jsem, že se neudržím a budu tleskat a křičet a zpívat (to ale radši jen potichu, aby mně nebylo moc slyšet :D), zkrátka vyvádět jako bláznivá fanynka. Moje dcera mně už zná a jen se tomu tiše usmívá. Teď tam ale se mnou byly tři další členky našeho fan clubu a já si nebyla jistá jejich reakcí. Mé obavy ale byly celkem zbytečné. Sharka, Jaja i Veronika se na koncertě skvěle bavily společně se mnou a báječně jsme si to užily. A díky našemu místu Veronika s Jajou držely po většinu času náš transparent tak, aby jej Adam nebo Brian mohli vidět pokud stáli na boku pódia nebo na schůdkách s balkónkem. No a když viděly, že se blíží okamžik pro Brianovo selfie spolu s publikem, tak ten transparent strčily před nás aby byl na tom videu vidět. A taky že byl. 🙂

Nevím jak těm ostatním, ale mně ten koncert utekl hrozně rychle. Najednou tu byl začátek Bohemian Rhapsody, ohlušující řev publika, kterým po jeho skončení vyvolávali skupinu s Adamem zpět na pódium. Bylo to opravdu velké, protože všichni řvali, pískali, tleskali a dupali nohama, celá hala byla na nohou.

A pak se ozval charakteristický zvuk bubnů a na pódium se vrátili Roger, Brian, Rufus, Spike, Neil a nakonec tam vkráčel Adam ve svém leopardím obleku a s korunou na hlavě. Zastavil se na chvíli na okraji, aby nám pokynul a pak došel do středu a začal We Will Rock You. Encore (WWRY a WATC jako obvykle) uběhlo moc rychle a já jsem si je opravdu užila – společně se Sharkou jsme po celou dobu stály, zpívaly, tleskaly a tančily.

Když se na nás při posledních tónech We Are the Champions snesl zlatý déšť, bylo jasné, že koncert definitivně končí. Závěrečný potlesk byl dlouhý a hodně hlasitý a Adam a ostatní vypadali při děkovačce na pódiu hodně šťastně.

Chtěly jsme se po koncertu v hale ještě vyfotit s naším transparentem, takže jsme se zdržely o chvilku déle a úplně nás překvapilo, když jsme se po několika minutách otočily k pódiu a zjistily jsme, že scéna už je téměř celá zbouraná a sbalená v přepravních krabicích. To byl teda fofr! No a protože jsme na tom snímku s transparentem chtěly být všechny, poprosily jsme jednoho pána co tam stál, aby nás vyfotil. Ochotně to pro nás udělal, i když ho trochu překvapilo, že chceme stejnou fotku vyfotit třikrát (no ale tak pro jistotu, co kdyby některá nevyšla, že jo :D).

Docela milým okamžikem bylo, když k nám chvíli po tom focení s transparentem přišel nějaký kluk a zeptal se nás, jestli v našem fan clubu máme taky chlapy nebo jen holky. 😀 Ubezpečila jsem ho, že tam jsou určitě i kluci a že pokud má zájem, je srdečně vítán. 🙂

Naše ‘milá’ paní z ochranky už měla pocit, že se tam ometáme příliš dlouho, takže nám důrazně dala najevo, že bychom měly odejít. Takže jsme se vydaly k východu a k autu. Ještě to dalo trošku zabrat než jsme našly ten správný směr z centra Vídně na Brno (ale rozhodně ne tolik jako to bloudění a hledání haly odpoledne), ale nakonec jsme našly ten správný směr a vyrazily. Ještě předtím jsme ale v uličkách Vídně nedaleko Stadthalle potkaly celou kolonu náklaďáků QAL – kluci už měli definitivně sbaleno a naloženo a vyráželi směr Mnichov. Opravdu je obdivuji, protože od konce koncertu do té doby než vyjeli neuplynula ani hodina. Jsou úžasní a své práci opravdu rozumějí (no jo, ta nejlepší skupina a nejlepší turné musí mít zákonitě i tu nejlepší osádku :)).

Cesta z Vídně domů šla celkem hladce – opět jsem ocenila tu dálniční známku, protože nás to automaticky navedlo na dálnici a mně by se nechtělo kolem půlnoci hledat nějakou jinou neplacenou cestu. Domů jsme dorazili všichni kolem čtvrté a já o půl sedmé vstávala do práce. Takže pondělí nebylo lehké, ale za ty zážitky z koncertu to opravdu stálo!

Tady jsou videa, která natočila Katka (jedna z fanynek, které byly s námi), bohužel ten zvuk je ovlivněný tím,že jsme byly tak blízko. Ale jsou to naše videa! Díky Katy. 🙂

Pokud si chcete užít atmosféru, jaká byla na koncertě, tak tady je moje audio nahrávka – publikum bylo opravdu super. 🙂
AUDIO NAHRÁVKA

A ještě chci poděkovat Jaje za pomoc s výrobou našeho transparentu, Sharce za to, že nám otagovala a připravila fotografie v galerii a všem co byli se mnou za to, že byli tak super a že jsem si s nimi ten den tak nádherně užila.

V galerii si můžete prohlídnout fotografie z koncertu, které pro nás pořídila Veronika, za což jí moc děkuji.

3 Comments

Janimi napsal:

4.2.2015 (18.25)

Vďaka za skvelý report z koncertu , fotky aj videá sú super… inak ja tiež obdivujem aj tých technikov čo stavajú scénu ako sú skvelí aby to stíhali na druhý deň byť na ďalšom mieste s toľkou technikou 🙂 !!!!!
- Shimoli710 napsal:
  
  7.2.2015 (7.33)
  
  Díky za komentář Jani. Jo, tohle mně opravdu překvapilo jak byli dobří a rychlí. Tahle show je perfektní se vším všudy. 🙂
Jaja napsal:

4.2.2015 (18.35)

Já děkuji vám holky za super sestavu a neuvěřitelný zážitek. Jak řekla Shimoli – budu dlouho high :-))))