Music Choice – The F Word: Adam Lambert

Video a překlad začínají o něco níž, takže ten úvodní text psaný kurzívou když tak můžete přeskočit. 🙂

 

Existují různá slova na F. Myslím, že jedno z nich (to neslušné :)) znáte asi téměř všichni. To ale samozřejmě není součástí toho videa. Jsou tu ale další – Fame (sláva), Fortune (peníze)… a hlavně – Fans (fanoušci). No a o těchto slovech a také o tom jak se Adam vyrovnával a vyrovnává se vším, co jej potkalo po jeho účasti na Americkém Idolu je toto video.

 

Je to moc dobře udělaný souhrn Adamových myšlenek ohledně slávy, života celebrit, jeho vztahu k LGBT komunitě a jeho fanoušků, přátel, rodiny…

 

Není to nové video – bylo natočené v době, kdy vycházel Trespassing. Ale myslím si, že když si je poslechnete, dáte mi za pravdu, že Adam se sice ‘přizpůsobil’ (jak sám říká) některým nutným změnám, které jsou v jeho životě, ale jinak je to stále tentýž Adam – tenkrát i teď (ten kluk, který mně uchvátil od první chvíle, co jsem ho blíž poznala a udělal ze mně oddanou fanynku… asi už navěky. :))

 

 

Adam: „Váš život, skutečný život je úplně jiný než to, co se je vidět navenek. Je to práce. Může to ve vás až tak nějak vyvolávat nervozitu. Jako jestli si někdo uvědomuje co jsem chtěl. Že vlastně ta ‘být slavný’ část nebyla tak nezbytně to, o co mi šlo.“

 

Fame – Sláva

 

Adam: “Poprvé jsem si uvědomil, že jsem slavný asi v době, kdy jsem byl na Americkém Idolu a všichni mí přátelé, které jsem kdy v životě měl a moje rodina, bližší i ta vzdálenější rodina a známí a bývalí kolegové mi volali a říkali: “Oh božínku, právě jsem Tě viděl/a  na Idolu. A tehdy, myslím že to bylo během Idolu, jsem zjistil, že jsem na coveru Entertainment Weekly. Což bylo opravdu neskutečné. Bylo to bizarní. A v ten moment jsem si uvědomil: “Wow, tohle je teď můj život! V tom okamžiku jsem si to uvědomil”.

 

Moderátor: “Během tří let, které uběhly od té doby, co skončil druhý na Americkém Idolu, Adam získal loajální základnu fanoušků, vydal dvě úspěšná alba a stal se prominentním hlasem LGBT komunity s významným vlivem v pop kultuře. Není sporu, že Adam Lambert je slavný.”

 

Adam: “Sláva je zvláštní, víte, je to jako když najednou… kamkoliv jdete, lidi křičí vaše jméno, přicházejí k vám lidi, které neznáte a chtějí něco a … je to divné. Ještě stále jsem si na to nezvyknul. Těší mně že lidi vědí kdo jsem, že jsem známý. A doufám, že také ví, že mám nějaké písničky, které mi vyšly. To je to, co dělám, co mám rád. Je to normální existence. Ale je to také hodně skvělých výhod (benefitů), takže já si nestěžuji.”

 

With Fame Comes Fortune – Se slávou přicházejí peníze

 

Adam: “Vlastně poté co jsem skončil na Americkém Idolu jsem poprvé začal žít ve svém vlastním domě. (Většina fanoušků to asi ví, ale pro ty co nevědí – tohle není ten dům, ve kterém Adam žije dnes. Tamten dům si Adam pronajal po skončení AI a žil v něm do konce roku 2012. Pak se z něj přestěhoval do bytu a teď si nedávno koupil vlastní dům, pozn. př.) Nekoupil jsem si ten dům, ale pronajal jsem si jej. A byl to zcela určitě krok vpřed na rozdíl od mé bývalé garsoniéry, v centru Hollywoodu s tou nejmrňavější koupelnou. Takže je to fajn mít poprvé dostatek místa, moci si pozvat své přátele, abychom se spolu mohli najíst u stolu. Je to bezva mít své vlastní bydlení.”

 

Fans – Fanoušci

 

Adam: “Víte, když jsem byl na té show (AI – pozn. př.), neměl jsem ve skutečnosti představu, kdo byli mí fanoušci. Moc jsem s nimi tenkrát nekomunikoval v té době. Když ta show skončila, tak jsem poprvé získal představu o tom, kdo jsou mí fanoušci. A mám úžasné fanoušky, kteří se hezky oblékají a jsou velmi verbální (dobře se vyjadřující) a loajální a rozumí módě. Skvělé je, že mít fanouškovskou základnu, jako jsou oni, tohle je mi opravdu oporou. Byly tam časy během téhle cesty, které byly tak trochu výzvou. Ale mí fanoušci byli vždycky ti, kteří mně chránili a dodávali mi kuráž a to je úžasné. Je to jako když máš velkou sestru v tom velkém, nepřátelském světě.”

 

Role Model – Vzor

 

Adam (v rozhovoru na červeném koberci): “Je to pro mně čest být součástí OUT 100 (http://www.justjared.com/2011/11/07/adam-lambert-out-100-honoree/) , myslím, že je to velmi důležitý seznam lidí, kteří se pokoušejí razit cestu a posouvat společnost kupředu. A snaží se být progresivní. A myslím si, že děláme dobrou práci. Takže jsem pyšný, že jsem součástí této komunity a jsem pyšný na časopis OUT za to, že nás tam všechny zahrnul.”

Adam (ve studiu): “Jsem tak šťastný, že mám tuhle platformu a že mohu tvořit hudbu, která na lidi působí. Chci inspirovat lidi ať už k věcem jako je tanec nebo k přemýšlení o věcech jako jsou sociální problémy. Je to velká příležitost, kterou mám. A chci to dělat třeba tak, že budu upřímný a budu tím, čím jsem. Doufám, že tohle inspiruje lidi k tomu, aby byli tím, čím oni chtějí být. Nikdy jsem neměl moc rád tu představu o tom, že bych byl vzorem, který by říkal lidem “dělejte co dělám já”. Doufám, že je mohu přimět k tomu, aby byli tím, čím oni chtějí být. Být svou vlastní osobností.”

 

You Do Have To Change – Musíš se změnit

 

Adam: “V některých případech se musíš trochu změnit, protože se musíš přizpůsobit svému novému životnímu stylu a to je poněkud velká změna. Míním tím, definitivně to dává tvé vztahy do jiného kontextu. A některé vztahy se upevní, protože si uvědomíš jak je důležité, abys měl ve svém životě určité lidi, kteří tě dobře znají. Některé vztahy to odcizí, protože lidi prostě usoudí, že když jsi se stal slavným, tak na ně zapomeneš a budeš se chovat jako kretén. Často slyšíš takové věci jako “Oh, ty jsi se změnil’. Tak nějak jsem trochu musel.”

 

Moderátor: “Přiznávajíc veřejně že je gay, se Adam cítil být tak trochu pod tlakem.”

 

Adam: “Musím říct, že to bylo tak nějak jako: gay-heterosexuál, nábožensky založený-bez vyznání a vypadalo to jako by to byl společenský nebo morální problém.”

 

Moderátor: “I když Adamův úspěch na Americkém Idolu mu pomohl splnit si sen, o kterém si nemyslel že by byl uskutečnitelný, jeho sláva ho něco stála. V tomto světě posedlém za celebritami, se bohatí a slavní dostávají do titulků a jejich životní styl je cílem drbů. Je obtížné připravit se na tu publicitu .”

 

Adam: “Když jsi na Idolu, žiješ v jako v bublině. A nám nebylo dovoleno dělat soukromé rozhovory s médii. Ta show nás tak nějak chránila. Když jsme zůstali jen tři nebo čtyři (soutěžící AI), dali mně na cover Entertaiment Weekly s otázkou: ‘Je Amerika připravená na gay Idol?’. Vlastně jsem do té doby nic nepotvrdil, ale, víte, netajil jsem se se svou sexuální orientací od svých osmnácti let. Takže, bylo to nějaké tajemství? Jsem zpěvák a jo, jsem otevřeně gay. A to už od té doby, co jsem byl teenager. Ale abych to přiznal veřejně (v médiích), to jsem neudělal. Šel jsem na konkurz abych dostal víc příležitostí ve své kariéře. Víte, chtěl jsem lidem ukázat, že umím zpívat a jakým umělcem chci být. A celou tu dobu to bylo pořád jen gay-heterosexuál, nábožensky založený-bez vyznání a všechno se to bralo jako sociální a morální problém, což já si nemyslím, že by se to mělo řešit na Americkém Idolu takhle do hloubky.“

 

Is He Or Isn’t He – Je nebo není

 

Adam: “Když Rolling Stone oznámil, že budu na jejich obálce a že tam bude rozhovor a já jsem v tom rozhovoru řekl: ‘Ano, jsem gay.’, neměl jsem pocit, jako že by to mělo být nějaké velké oznámení. Ale hádám, že je lidi to nějak zajímalo. Je to zajímavé protože odezva LGBT komunity byla smíšená. Na začátku jsem měl pocit, jako by se na mně dívali tak trochu jako: ‘Nejsi dost gay.’ teď zase je to ‘Jsi příliš moc gay.’ Je to tak nějak jako tam a zpátky. Je to součástí toho problému, že několik málo otevřeně gay popových umělců v mainstreamu nemůže potěšit každého. A každý chce něco jiného.”

 

“Bylo pro mně těžké přijmout, že ať to chci nebo ne, budu někým ke komu budou vzhlížet a že budu symbolem, který bude reprezentovat gay komunitu zbytku veřejnosti. A tohle byla zodpovědnost, kterou jsem na sebe chtít nechtěl. Chtěl jsem prostě jen zpívat. Když se člověk jen podívá na hudební průmysl těchto dní, je to ošidné, protože tam není mnoho gay umělců na hlavní popové scéně a je to složité být jedním z toho mála z nich. Není to snadné, není k tomu žádný návod.”

 

Privacy – Soukromí

 

Adam: “Jo, soukromí je skutečně… když zjistíš, že je nemáš když je potřebuješ, dojde ti, jak důležité je vlastně soukromí.

Jo, je to hezká věc, když ji máš v běžném životě. Přemýšlím nad okamžikem, kdy jsem přišel na to, že už je nemám. Byl jsem na pláži v Miami, když jsem byl na turné s lidmi se kterými jsem pracoval a pokoušeli jsme se relaxovat a zjistili jsme že jsme sledováni. Byl jsem jako: “Okay, vyfoťte si mně… ” a nějakou dobu jsem byl v pohodě. Ale oni pořád ne a nedali pokoj, začínalo to být šílené. Až jsem se zeptal: ‘Co po mně vlastně chcete?’ A on (ten fotograf) na to: ‘Abyste šel do vody.’ Já na to: ‘Já nepůjdu do vody abyste mně tam mohl vyfotit, víte? Já nebudu hrát vaši hru a skákat do vody na požádání, mistře paparazzi.’”

 

“Mám takový láskyplný i nenávistný vztah k médiím. Jako, na jedné straně, já vím, že je to část jejich práce. Jsem účinkující umělec a média a já spolu musíme mít vztah. Musím s nimi komunikovat, kdo jsem, o mých nových projektech, o mé hudbě… A je tam hodně novinářů, kteří jsou opravdu skvělí a vzrušující a zajímaví a mají skvělé rozhovory. A v porovnání s tím je tam stejné množství médií, která si nezjistí fakta a něco si přečetli a vezmou tvá slova a překroutí je a pak z toho vyleze něco úplně jiného než má. Tohle mi přijde tak šílené. Nějaký žurnalista si může vymyslet úplně celý příběh, který se nikdy ani nestal. Víte, mí přátelé mi pak píšou smsky a ptají se: ‘Je to pravda?’ Tohle je taky zajímavé, že lidi věří všemu co si přečtou. Wikipedia se bere jako nový standard pro fakta a pravdu a často to ani není přesné (což neplatí pro Adama – jeho anglické stránky na Wikipedii spravuje přímo jeho tisková mluvčí Shoshanna a jsou včas a správně aktualizované. O našich se to pokud se týká aktuálnosti říct bohužel nedá – nestíhám, ale to, co tam máme jsem z převážné části přeložila z původní Wikipedie, takže ty údaje jsou pravdivé – a malá perlička, zjistila jsem, že je dokonce převzal T-music jako Adamovo bio. :)). Ale úplně nakonec, je to veřejnost, která kupuje  ty publikace a podporuje je. Je to jako uzavřený cyklus. Kdo byl první, média nebo spotřebitel? Je legrační a myslím, že je to typické, že negativní věci jsou většinou slyšet mnohem víc než něco pochvalného. Je to škoda. Lidi, kteří říkají nehezké věci jsou často mnohem hlasitější. Byly tam momenty, kdy mně to frustrovalo, ale myslím, že jsem se dostal do bodu, kdy jsem jako: ‘No jo, tak to chodí.’ A já to v dohledné době nezměním, takže… Prostě to tak beru.”

 

Moderátor: “Tím, že veřejně přiznal, že je gay, se Adam musel vyrovnat se svým statusem celebrity.”

 

Adam: “Je to jako ’Oh, my jsme Tě měli rádi.’ Jako minulý čas. Jako kdybych byl mrtvý.”

 

Moderátor: “Zvládnout slávu a životní styl, který to přináší může být obtížné a ohromující, ale během posledních tří let si Adam Lambert nejen zvykl na to, že je slavný, ale také se naučil jak dát tohle do rovnováhy se svou kariérou.”

 

Adam: “Sláva přináší určitý stupeň očekávání v obojím, jak pro vás samotné, tak pro vaše fanoušky, které máte okolo celého světa. A tam jsou zcela samozřejmě dobré i špatné okamžiky v běžném životě… hodně. Myslím, že je to jednoduché pro lidi podívat se na celebrity a pak si nás zaškatulkovat a zredukovat si je na to co čtete v titulcích a tak nějak předpokládat, že je to tak. Ale, my jsme lidi. Lidi, kteří jsou slavní prostě někdy udělají něco v pravý čas na pravém místě a pracují tvrdě na tom, aby lidi věděli jací jsou, ale  my nejsme perfektní, nejsme jednorozměrní. Já zcela určitě nejsem perfektní.  Pokud já udělám chybu nebo řeknu něco špatného, následky toho přetrvávají a je to jako sněhová koule  a někdy z toho vyjde něco jiného než to bylo původně. Takže jedna věc, kterou jsem se naučil je, že to začíná u mně. Takže se musím chovat určitým způsobem a dělat své vlastní rozhodnutí, pokud chci aby mně lidi vnímali určitým způsobem.”

 

It’s Work – Je to práce

 

Adam: „Nejvíc mylná představa o tom být slavný je, že je to všechno kouzelné a že dostaneš cokoliv si přeješ a že se ti otevřou všechny dveře. Je to práce. A vypadá to kouzelně, když se na to díváš zvenku, ale ono to může až tak nějak vyvolávat nervozitu a může to být ohromující a může to být jako: ‘No páni!’. Víš, budeš potřebovat hodně kontroly nad tím vším. Slyšel jsem předtím věci jako: ‘Tys to tak chtěl.’ A je to pravda, ale já nevím, jestli si někdo uvědomil, co vlastně chce když si přejí být slavní. Sláva je opravdu něco jako špatný efekt toho, co dělám.”

 

Oh, We Loved You – Oh, měli jsme tě rádi

 

Adam: “Jeden z problémů, které vzešly z toho, že jsem se stal slavným skrz Americký Idol je, že mně zastavilo několik rodičů a rodin. A oni byli všichni moc milí, ale vždycky říkali: ‘My jsme tě měli rádi.’, v minulém čase, jako bych byl mrtvý. Jako: ‘Oh, my jsme tě tenkrát měli rádi!’.Já na to: ‘Oh, můžete mně mít rádi teď. Pokud vám to nevadí, víte. Dělám hudbu.’ Ta show bude vždycky tím místem, kde jsem byl představen těm lidem. A ta show se dostane k tolika milým lidem. Má to myslím mnohem větší dosah než hudební průmysl. Myslím, že mně to nutí dělat novou a novou hudbu.”

 

Keep It Real – Buď sám sebou

 

Adam: “Byla to zajímavá cesta a já se snažím zůstat věrný sám sobě jak je to jen možné a být upřímný. Myslím, že je to opravdu snadné v zábavním průmyslu, soustředit se na to, co od Tebe všichni chtějí a chtít potěšit vždycky všechny.

Když mi bylo 27 a byl jsem na konkurzu na Americký Idol, byl jsem tak nějak na konci svých dvacátých let a byl jsem si docela dost vědom toho, kdo jsem jako osobnost a jaký mám charakter a s čím se ztotožňuji. Takže jedna z mých důležitých věcí je abych vždycky byl opravdu upřímný a svým způsobem jsem opravdu velmi otevřený a tohle mně už přivedlo do problémů. Občas si nedávám pozor na jazyk a řeknu něco co nemám. Ale udělal jsem tohle rozhodnutí v okamžiku, kdy jsem začal, že se budu snažit být sám sebou. Protože když o tom znova přemýšlím, být tím čím jste je jednodušší.“