Rozhovor Tommy Joe Ratliffa s Pressparty o jeho úžasných fanoušcích, jeho cestě s Adamem Lambertem a nejvýznamnějších okamžicích jeho kariéry až do dneška.
PRessparty (PP): Původně jsi byl na slyšení jako kytarista pro skupinu Adama Lamberta, ale pak jsi se stal baskytaristou a teď jsi zpátky jako kytarista. Kdo bys řekl, že Tě v hudbě především ovlivňuje a byl jsi schopný je zahrnout do své současné práce s Adamem Lambertem? Je tam nějaká speciální nahrávka nebo písnička, která změnila tvůj život nebo tvé smýšlení o hudbě?
Tommy Joe Ratliff (TJR): Abych byl upřímný, vždycky jsem byl kytaristou. Chvilku to trvalo než jsem získal obratnost pro baskytaru, protože používám trsátko a vždycky jsem byl kytarista, hrající basy (což opravdu naštvalo hodně tradičních baskytaristů haha!). Mým vzorem pro basy byli Twiggy Ramirez, Simon Gallup a Cliff Burton.
Adamovo první album For Your Entertainment byla svým způsobem pocta glam rocku. Takže můj basový styl téhle živé show vyhovoval. Dostat se zpátky ke kytaře byla pro mne opravdu zábava. V kytaře mně nejvíc ovlivnili Jimi Hendrix, SRV, Slash, Kirk Hammett a samozřejmě Prince. Když jsem poprvé slyšel ty písničky (z Trespassing, pozn. př.), věděl jsem, že to bude hrozně moc fajn hrát je živě a ihned jsem měl nějaké nápady. Je těžké říct která skladba je má oblíbená, protože tam je tolik odlišných stylů na tom albu a je to opravdu zábava hrát je a přemýšlet o těch částech pro kytaru aby dobře zněly naživo. .
PP: Která je tvá oblíbená skladba když hraješ živě a proč? Našel sis už svou oblíbenou na “Trespassing”?
TJR: Mám hrozně rád ty vážnější kousky, znějící jako 90-tá léta a ony se úžasně hodí pro vystoupení. Ale moct hrát ty písničky, které jsou trošku více funky je opravdu vzrušující. Je to skvělý pocit, být dohromady se všemi na pódiu a hrát všechny tyhle písničky. Kdybych si musel vybrat nějakou oblíbenou, řekl bych že “Shady”, “Trespassing” & “Kickin’ in” jsou ty, které rád hraji.
PP: Mít Nile Rpgerse podílejícího se na “Trespassing” muselo být inspirující jako pro kytaristu i jako hudebníka, byl jsi schopen se s ním už setkat nebo s ním přímo pracovat?
TJR: Seznámil jsem se s ním přes Twitter a posílali jsme si navzájem zprávy o tom, že bychom se sešli a hráli spolu někdy, na což se opravdu těším. Moje zázemí je v blues, takže v mé hře na kytaru je vždycky obsažený funk. Ale nikdo to nedokáže zahrát tak dobře jako on haha! Jsem opravdu nadšený, když vím, co bych se od něj mohl naučit. Nehledě na to, že on prostě fakt vypadá jako borec.
PP: Teď, když “Trespassing” vyšel v USA a v červenci se připravuje jeho vydání v UK, co očekáváš, že ti přinese tahle nová éra? Tohle album má opravdu co říct svými texty (nadnáší téma sňatku homosexuálů v hluboce dojímavé písni “Outlaws of Love”) a jeho nedávné umístění na 1. místě na Billboard 200 v USA udělalo z Lamberta prvního veřejně homosexuálního umělce, debutujícího na vrcholu žebříčku alb – myslíš si, že tohle reprezentuje nějakou změnu v postoji a povědomí k těmto otázkám?
TJR: Jsem si jistý, že tohle album přinese Adamovi 10x více fanoušků než už má. On opravdu pracoval velmi tvrdě na tvorbě “Trespassing” a já jsem na něho velmi pyšný. Dal si načas a teď je schopný vyjít ven se svým úžasným albem. “Outlaws of Love” je úžasná píseň, která je definitivně dojímavá a zapůsobí na hodně lidí. Myslím si, že v sobě má tak silné poselství a jsem rád, že je v éteru a může být slyšet.
PP: Když vezmu v úvahu tu poslední otázku, v minulosti jsi mluvil o dvojím měřítku, to znamená že je v pořádku pro ženy vyjádřit jejich sexualitu (polibek Britney a Madonny a Katy Perry zpívající o líbání děvčat), ale ne pro muže (ta pobouřená reakce na tvůj a Adamův polibek na AMAs).
TJR: Jo, to bylo riskantní vystoupení, přesně k tomu názvu té písničky a alba haha! Myslím si, že to je důvod, lidi můžou rozumět “Trespassing”, protože to má v sobě všechno. Hodně z toho je o tom, když se bavíš se svými přáteli a máte legraci a část je ponurá o tom jak zvládnout těžké období, ukazující lidem, že nejsou sami.
PP: Vystupoval jsi před tisíci lidmi, šokoval jsi svět s tamtím polibkem a užíváš si kariéru s úspěšným zpěvákem s hlasem, který lidi budou poslouchat, ale co bys hodnotil jako zatím nejvíc rozhodující moment pro tvou kariéru?
TJR: Je jich tak moc, ani nevím co bych řekl. Hraní ve všech těch TV show, hraní na pódiu s mými přáteli a živit se tím, tohle je prostě tak neskutečné. Nikdy neberu nic z toho jako samozřejmost. Nikdy nezapomenu na ten den, kdy jsem odešel z práce hned jak jsem zjistil, že jsem byl přijat do téhle skupiny… To bylo skvělé haha! Neměl jsem tušení jak divoká jízda to bude.
PP: Vaši fanoušci jsou neskutečně vášniví a oddaní. Máš nějakou legrační zkušenost kterou bys nám chtěl vyprávět? Nebo nějakou významnou?
TJR: Když mně poprvé požádali o autogram, úplně mně to ohromilo. Byl jsem jako: “Vy chcete moji fotku?” Adamovi fanoušci jsou ke mně tak neuvěřitelně úžasní. Je to skvělé vědět, že tam jsou lidé, kteří tě respektují a mají tě rádi proto že hraješ hudbu.
PP: Jak pokročil tvůj vztah s Adamem Lambertem – řekli jste předtím, že jste si blízcí jako bratři – od té doby, co jsi začal hrát se skupinou? Očividně máte velmi dobrý vztah a jako hudební těleso vypadáte tak soudržně, jak tohle ovlivňuje tu dynamiku, když spolu vystupujete a jste na turné?
TJR: Už když jsem byl na slyšení tak to mezi náma kliklo. Mluvili jsme o hudbě a filmech a stali jsme se blízkými přáteli a během těch posledních několika let jsme se stali ještě bližšími. Máme hodně společného a ani jeden z nás se nebojí říct co má právě na mysli. Jsme oba velmi otevření o čemkoliv, což je zřejmě důvod, proč vůbec nemáme rozpory nebo hádky.
Hrajeme jsme spolu už nějaký čas! Mám to rád, protože se tak cítím opravdu dobře. On je skvělý bavič a oba rádi bavíme lidi. Ale myslím si, že to že jsme přátelé definitivně pomáhá s tím porozuměním na pódiu, protože když víš s kým hraješ, je to zábava. Všichni jsme v té skupině jako rodina, takže občas na sebe koukneme a rozesmějeme se, protože tak nějak víme, co si ti druzí myslí.