Adam Lambert a Queen na RMF Extra

By 17.6.2012 20 července, 2014 překlady, rozhovory

Rozhovor si můžete poslechnout zde

Přepis rozhovoru (v polštině) najdete zde

Řadí se k nejuznávanějším kapelám v historii hudby, mají hodně nezapomenutelných hitů – kapela Queen. Po letech pauzy se vracejí s novým vokalistou. Se členy skupiny a jejich novým frontmanem Adamem Lambertem v Polsku hovořila Marta Grzywacz (MG).

Adam Lambert
MG: Jak se cítíš po boku takové legendy jako jsou Queen?
AL: Brian a Roger vytvářejí neobvykle vřelou atmosféru, oni sami jsou velmi přirozená, normální a také velmi pohodová skupina, která zpívá skladby, které složila a které publikum stále chce slyšet. Nikdo tam nemá velké EGO. S Brianem a Rogerem se můžu prostě uvolnit a to je skvělé.

MG: Jsi mnohem mladší než oni, nemáš z nich trochu obavy?
AL: Nebál jsem se. Kdyby se mezi nás vplížil strach, nebylo by to dobré pro naši hudbu, kterou teď děláme. Freddie byl odvážný, silný a to mně inspiruje.
Samozřejmě jsem poctěn, že s nimi můžu být a uvědomuji si, s jak velkým dědictvím mám tu čest pracovat. Ale víš co si o tom myslím? – Máme hodně bezva hudby na hraní a budeme se při tom skvěle bavit.

MG: Jaké bylo tvé první setkání s Brianem a Rogerem?
Naše první setkání proběhlo během finále americké show “Idol” roku 2009. Ale tenkrát se toho dělo tolik, že jsem si ani nestačil pomyslet: „O Bože, jsem na pódiu se skupinou Queen!“ Tohle mi tak nějak nedošlo, i když jsem věděl, že je to významný okamžik. Pamatuji si na to, že ke mně přišel Brian a řekl: „Víš co, probudil jsem se dnes s východem slunce s myšlenkou: život je krásný!“ A já jsem si řekl: „Ten chlap je skvělý! Má nezvykle pozitivní energii!“ Měli jsme tenkrát spolu skvělé vystoupení a hned nám bylo jasné, že by bylo dobré navázat v budoucnosti nějakou spolupráci.

MG: Je tahle spolupráce pro tebe důležitější než tvá vlastní kariéra?
AL: Být na pódiu s Queen je pro mně velká pocta, která je užitečná pro mou kariéru, ale začal jsem nahrávat alba proto, že mám s hudbou vlastní záměry a i když vystupování s Queen je pro mně čest a doufám, že to není naposled co spolu hrajeme, přesto na prvním místě je pro mne mé druhé album Trespassing.

MG: Které teď vlastně v Polsku vychází. Jaké je tohle album?
AL: Je to pop, ale s rockandrollovou energií. Je tam funk i tanec a balady, díla v klidnějším tempu, romantičtější, hlubší. To album ukazuje obě stránky mé osobnosti. Mou radost ze života, vzdorovitost, odstup, který mám v sobě. Doufám, že díky tomu lidé porozumí kým jsem a co je mou motivací. Tyhle pocity ostatně mají všichni. My všichni máme dobré i špatné dny, někdy jsme v pohodě a někdy je nám těžko. Jsem rád, že na tomhle albu najdete celé spektrum emocí.

MG: Očividně jsi rebel?
AL: Někdy jo, občas bývám hodně vzdorovitý. Ale říkám si: rebel s úsměvem. Nejsem debil, respektuji lidi, mám k nim přátelský přístup, jsem slušný, ale nedovolím jim aby mi skákali po hlavě. A opravdu miluji porušovat pravidla.

MG: Myslíš si, že máš něco společného s Freddiem?
AL: Láska k teatrálnosti, on také neměl obavy z výstupu na vrchol, miloval melodické písně, rád zpíval. Jsou mezi námi i rozdíly, ale když se dívám na Freddieho vystoupení, cítím mezi námi pouto ve způsobu, jakým přistupoval k hudbě a ke svým výstupům na jevišti. Těžko se mi to tom mluví, neumím být v tomhle případě objektivní, ale Freddie je pro mně nepochybně uměleckým vzorem.

MG: Vím, že o své homosexualitě hovoříš otevřeně. Máš přítele?
AL: Ano, jsme spolu rok a půl. Je z Finska.

MG: Bydlí s tebou v Los Angeles?
AL: Ano, bydlíme spolu v Los Angeles a teď za mnou přijel do Londýna. Máme z toho vztahu radost, jsme spolu šťastní.

GM: Je také hudebníkem?
AL: Ne, on je “osobnost”. V roce 2007 vyhrál ve Finsku show Big Brother a setkali jsme se o tři roky později, když jsem byl na turné. Byla to láska na první pohled.

MG: Mluvíš o své sexuální orientaci otevřeně, jiní to nedokážou.
AL: Dovršil jsem 30 let, nemám čas se bát co si myslí ostatní. To není můj problém. Starám se sám o sebe (o své štěstí). Chci být upřímný, chci být sám sebou. Když jsem přestal hrát v divadle, kde jsem mohl být kým jsem chtěl a začal vystupovat na hudební scéně, ve své vlastní kůži, bylo to velmi vzrušující.

MG: A tví rodiče to akceptují?
AL: Ano, jsou skvělí. V tomhle ohledu jsem měl komfortní výchovu. Mí rodiče mně akceptovali a být gayem v uměleckém světě není příliš těžké, i když chápu, že pro někoho to může být obtížné.

MG: Tvé rodiče netrápí, že nebudeš mít děti?
AL: Já můžu mít děti. Můžu je adoptovat nebo si domluvit náhradní matku. Kromě toho si přece můžu udělat dítě. Můžu všechno.

MG: Říkáš: Komfortní výchova. To znamená, že jsi měl v San Diego šťastné dětství?
AL: Mé dětství bylo nádherné. Mám o dva roky mladšího bratra, mí rodiče jsou skvělí. Když jsem se narodil, byli mladí a v pohodě.

MG: Byli hudebníci?
AL: Fanoušky hudby. Můj otec byl ještě na vysoké DJ-em, měl velkou kolekci vinylových desek a moje matka znala slova všech písniček, které byly v té době na vcholu. Můj bratr hraje na klavír, protože máme doma klavír. Já jsem začal v deseti letech hrát v hudebním divadle. Pravda, rodiče se mně snažili přivést k různým aktivitám, včetně sportu, ale do toho se mi nechtělo. Od první chvíle co jsem se začal věnovat hudbě jsem zjistil, že je to oblast, ve které můžu být dobrý. Takže jsem se od raného dětství zajímal o hudbu.

MG: Studoval jsi?
AL: Vlastně jsem začal studovat, ale strávil jsem na univerzitě jen 5 týdnů a nechal jsem toho.

MG: Čeho jsi nechal?
AL: Divadelní studium. Došel jsem k závěru, že člověk jako já se naučí víc z praxe než ve třídě. Dal jsem přednost hraní a zažít si to na vlastní kůži.

MG: Musel jsi mít hroší kůži…
AL: Ano, ale mohl jsem si to osahat pouze z vlastní zkušenosti. Musel jsem se ponořit do show byznysu, pocítit odmítnutí, uslyšet “ne”, porozumět jak je to těžké v tomhle odvětví. To mi pomohlo stát se silnějším umělcem i člověkem.

MG: A snášíš kritiku?
V téhle fázi života? Žertuješ? Samozřejmě že ano! Zvykl jsem si na ni. Celou dobu o sobě slyším nějaké příšerné věci. Beru si z toho to dobré.