Ve videu můžeme vidět ukázky z NCOE videa, z American Idol a WWFM.
Adam opět mluví o svém albu, o tom jak je úžasné že má takový úspěch a že je velmi rád když vidí, že dělá něco dobře, když jeho hudba dělá lidi šťastnými, když ji mají rádi a když je jeho hudba spojuje.
Další otázka byla o Adamově slyšení na American Idol a jaké byly Adamovy pocity.
Adam řekl, že byl nervózní a také unavený, protože ten konkurz trval celý den, takže byl unavený a neklidný a když šel dovnitř tak si říkal: “Okay, tohle je ono, to je významný okamžik.” Věděl, že je te “teď nebo nikdy” a že to nesmí zkazit, jinak by toho litoval hodně dlouho, takže to musel udělat správně.
V ten okamžik, kdy uspěl při tom konkurzu se pro něj všechno změnilo. Před Idolem byl prostě normální kluk, který zpíval. Nikdo ho neznal a kdo je a co dělá. Když lidi zjistili kdo je a co dokáže, dalo mu to určitou moc, ale také určitý druh zodpovědnosti. Cítí, že všem lidem, kteří ho podporují něco dluží. Dluží jim skvělou hudbu, upřímnost, integritu. Je rád že je to tak.
“Tvé nové video je venku – Never Close Our Eyes” a ty tam vypadáš jako robot (Adama to pobavilo :))
Po skončení American Idol se hodně věcí událo hrozně rychle. Cítil ses jak na běžícím páse?”
“Ne, cítil jsem se jako bych byl na opravdu dobré cestě od té show. Hodně jsem se naučil od doby co vyšlo mé první album. První album bylo… poprvé.. takže to bylo tak trochu zkoušení a snaha přijít na to co pro mně bude a nebude dobré a taky to byla příležitost opravdu dobře poznat mé fanoušky. Takže když nadešel čas pro práci na druhém albu, cítil jsem se jako že vím hodně věcí, mnohem více než předtím.”
“Dal sis načas.”
“Ano, dal jsem si načas. Byl jsem ve studiu, pracoval s producenty, autory písní, experimentoval s různými zvuky a různými druhy podkladů a to co vyšlo na Trespassing je úžasná kolekce hudby, je to skvělá reprezentace mně jako osobnosti a jako umělce ale také jako člověka, skutečné osoby.”
“A tvůj tým je úžasný.”
“Ano, oni jsou. Pracuji s úžasnými lidmi, jo.”
“Takže Trespassing je venku, možná… ne možná… určitě tam bude turné?”
“Jo, eventuálně, jo. Moc rád bych.”
“Jaký druh show chceš udělat?”
“Zatím nevím, nevím. To závisí jak se vyvine příštích několik měsíců. Definitivně to bude především o té hudbě, pracuji s úžasnou skupinou… chci aby to byl nějaký úžasný druh hudebního zážitku. Jo… jo… možná trošku tance, trochu “módní přehlídka”, ale hudba musí být prioritou číslo 1”
“Skvělé. Jsme na to připraveni a budeme se na tebe těšit tady v Montrealu.
Mám na tebe jednu prosbu. Ale prvně – jaká byla nejšílenější prosba od tvých fanoušků?”
“Nejšílenější? Já nevím. Žádají zajímavé věci.”
“Jo?”
“Jo, věci jako objetí a pusu a doteky. To je vždycky zajímavé. Já jsem jako: ‚Já tě neznám‘.”
“Jo, jako: Mám tě ráda.”
“Já na to: ‚Každý potřebuje nějaké hranice. Ale mám tě rád‘.” (smích)
“Moje prosba je velmi jednoduchá. Chci tě slyšet zpívat. Živě, nahlas, jen pro mně.”
“Co chceš slyšet?”
“Malý kousek ‘What Do You Want From Me’.”
Adam zazpívá “What do you want from me” jako otázku… A odpověď moderátorky?
“I want you. I just want you!”
“Perfekní. Moc děkuji.”
“Děkuji.”
“Bylo mi potěšením.”
“Jo, mně taky.” 🙂